04:53
Pro mnohé československé občany byla okupace v srpnu 1968 poslední kapkou k rozhodnutí opustit Československo a své příbuzné, přátele, kamarády, zázemí. Zuzana Brejchová a Jaroslav Formánek – dva osudy lidí, kteří odešli. Dva rozdílné příběhy, ale podobné pocity. Jaké byly možnosti opustit totalitní Československo?
Osm statečných si v srpnu 1968 dovolilo protestovat na Rudém náměstí v Moskvě proti okupaci Československa. Demonstranti byli odsouzeni k několikaletým trestům odnětí svobody nebo posláni do psychiatrické léčebny. Nejvíce se lidem do povědomí zapsala Natalja Gorbaněvská.
Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území svrchovaného Československa v srpnu 1968 potřeboval následně nějaké právní podložení. Tím se stala smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk z října 1968. V tehdejším parlamentu hlasovala proti pouze čtveřice statečných. Dvě poslankyně a dva poslanci. Co jejich gesto v realitě okupované země znamenalo?
Video pochází z tendenčního pořadu o událostech ze srpna 1969. Tehdejší režim se snažil ukázat demonstranty v negativním světle a dokládal, že za nepokoji stojí zahraničí.
Pasáž popisuje bitvu u Zborova, její průběh a význam pro vznik samostatného Československa.
Video představuje Emanuela Moravce jako zástupce vojenského názorového proudu odhodlaného řešit mnichovskou krizi vstupem do války s Německem. Ukázka (2020) zobrazuje Benešovo politické rozhodnutí podřídit se mnichovské dohodě jako bod zlomu, ve kterém se Moravec z oddaného podporovatele republiky mění v jejího odpůrce. Video zachycuje Moravcův rozhlasový projev, začátek mobilizace i setkání s Edvardem Benešem.
Jaroslav Heyrovský změnil objevením polarografie celou elektroanalytickou chemii. Za svůj objev dostal v roce 1959 Nobelovu cenu a stal se tak prvním Čechem, který se tímto oceněním mohl pyšnit. Do Prahy se za ním jezdili učit vědci z celého světa. Podívejte se, jak na něj vzpomíná jeho žák, i na to, jak o jeho úspěchu informoval dobový komunistický tisk.
Nad městem Králíky se již přes tři staletí tyčí poutní kostel a klášter Hora Matky Boží. Tento poutní areál prozkoumává během svého putování po Pardubickém kraji herec Josef Polášek. Pastorační asistentka nám pak vysvětlí náboženskou symboliku obrazů v objektu, a to i ve vztahu k období 50. let 20. století, kdy byli řeholníci pronásledováni a internováni, mj. právě i v místním klášteře.
13 392
750
4 569
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.