03:59
V pasáži je souhrnně představen prvorepublikový politik Alois Rašín a jeho přínos Československé republice.
Karel Kramář patřil k nejvýznamnějším politikům české předválečné i poválečné doby. Před začátkem první světové války byl dokonce jedním z místopředsedů rakouského říšského parlamentu. Za války se zapojil do domácího odboje, byl vězněn i odsouzen k trestu smrti. Válku nakonec přežil a stal se prvním premiérem samostatného Československa. Podívejte se na jeho osudy a dějiny jeho doby.
U zrodu Československé republiky nestál jen Tomáš G. Masaryk a E. Beneš. Stejně důležitou postavou v období před vznikem státu byl i Milan R. Štefánik. Při vyhlášení samostatnosti dne 28. října 1918 však ani jeden z nich nebyl. K tzv. mužům 28. října vedle Aloise Rašína, Antonína Švehly, Jiřího Stříbrného a Františka Soukupa patřil další Slovák, Vavro Šrobár. Podívejte se na stručné medailonky dvou slovenských zakladatelů Československa.
Dějepisná exkurze po stopách toho, kdo byl první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Proč se mu říkalo tatíček a jak mu to šlo ve škole? Reportáž připravila žačka Terka.
František Fajtl byl legendární československý válečný letec. Po obsazení českých zemí se zapojil do boje proti Německu a vrcholem jeho kariéry bylo zapojení do bitvy o Británii, kdy se dokonce stal velitelem jedné anglické perutě. Jak se stal pilotem RAF? Jaké byly jeho osudy po konci války? Podívejte se na jeho příběh.
Světová výstava Expo 58 byla zajímavá díky první poválečné konfrontaci Východu a Západu. Pro Československo výstava znamenala nečekaný úspěch, náš pavilon v Bruselu zhlédlo tehdy více než šest milionů návštěvníků. Československé exponáty přihlášené do soutěže získaly desítky cen, diplomů a medailí, nejvíce ze všech účastníků.
Přesun milionu Němců a vznik samostatných kantonů. Jaké byly na konci roku 1940 Benešovy představy o poválečném vypořádání s Němci v Československu, vyplývá z jeho rozhovoru s Wenzelem Jakschem. Video odkrývá i dobové vztahy mezi zástupci československého exilu a exilu demokratických sudetských Němců ve Velké Británii.
Ukázka přináší výpověď Jaromíra Ulče, jednoho z důstojníků rozvědky. Ulč velmi výstižně, reálně a věrohodně ukazuje formy, které StB používala k diskreditaci nepohodlných osob nebo k získávání informací. Svoji práci s odstupem nehodnotní jako nemorální. Ve vzpomínce jasně proklamuje, že šlo o „normální metody práce”.
13 464
755
4 588
1 300
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.