Na konci starověku dochází v Evropě k rozsáhlému stěhování národů. Jednou z příčin je vpád kočovných kmenů z východu, například Hunů s neohroženým vůdcem Attilou v čele.
Tapisérie z Bayeux je 70 m dlouhá výšivka, která znázorňuje tažení Viléma Dobyvatele do Anglie v roce 1066. Údajně ji vyrobila jeho manželka, královna Matylda. Dlouhá staletí byla ztracena a po svém znovuobjevení přitahovala pozornost historiků i novodobých dobyvatelů, např. Napoleona. Získat ji chtěl i Hitler.
Co víme o nejslavnějším renesančním člověku? Obdivovaný malíř se věnoval malířství jen první polovinu svého života. Tu druhou věnoval vědě. Zanechal po sobě mnoho nedokončených projektů. Vymyslel záchranný člun a pás, chtěl objevit perpetuum mobile, vymyslel letadlo i vrtulník. Často nenašel investora, jeho nápady byly na svou dobu převratné, moderní, ale také velmi drahé a výstřední.
O vikinzích panují dodnes různé skazky a jejich pověst není valná. Proč se vikingové vydávali na své výpravy, jak takové výpravy vypadaly a kam všude tito mořeplavci zamířili? Na čem se plavili? Co o nich vlastně víme?
V době stěhování národů táhli Evropou barbaři. V 10. století se jejich cílem stalo i Irsko. Zemi plenili strašným způsobem. Hledali hlavně zlato v klášterech, zároveň ale zakládali nová města, jako např. Dublin.
Alchymisté byli převážně nejvzdělanější lidé své doby. I když s vývojem exaktní vědy začali být považováni spíš za šarlatány, stálo by za to prozkoumat jejich díla. I jeden z renesančních géniů Paracelsus pracoval ve své alchymistické dílně a jako mnozí jeho současníci věřil například ve stvoření umělého člověka. Jaký otisk zanechal v našich dějinách?
Jen na málokterém místě můžeme sledovat dějiny Španělska od starověku až do 17. století jako v Toledu. Při pohledu na město si připomeneme jeho historii včetně toho, jak se zde dokázala tolerovat tři náboženství – křesťanství, judaismus a islám. Toledo nechybí na seznamu kulturního dědictví UNESCO.
Již ve 13. století vznikla v belgickém městě Bruggy, které bylo významným finančním centrem Evropy, první burza na světě. Tato instituce poskytovala obchodníkům zázemí pro objednávky, půjčky i výměnu peněz. Pojmenování vzniklo podle příjmení bankéřů Van der Beurzů. Původní burza se orientovala na obchodování se základním zbožím – vlnou, dřevem, rybami, ovocem nebo kořením.
13 496
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.