03:01
Dnes budou Brďa zajímat kameny, horniny, krápníky, štěrk, oblázky, skály, kamenné stavby, základní kameny, krápníky nebo minerály. Dozví se třeba to, že i černé a hnědé uhlí jsou vlastně kameny a že beton je kámen vytvořený uměle. Použije barevné kamínky k tvorbě mozaiky.
Když děti učí telka! Pojďte si společně se staršími žáky na konkrétních příkladech ukázat rozdíl mezi živou a neživou přírodou. Budeme poznávat některé horniny a nerosty. Rozdělíme si přírodniny na živé a neživé.
Pojďme se společně podívat, jak vlastně vzniká nádhera jménem vločka. Co ovlivňuje dokonalý tvar ledových květů? Mohou být na světě dvě vločky stejného tvaru?
Když padá voda... Na rozhraní USA a Kanady najdete obrovské Niagarské vodopády. Věděli jste, jak vznikl název Niagara? A jakými barvami vodopád září v zimě? A co s nimi má společného Nikola Tesla? To všechno se dozvíte v pořadu z planety Yo.
Moravský kras je celkem rozlehlé území, které se táhne od Brna téměř až k vesnici Sloup. Možná se budete divit, že je tu téměř tisícovka jeskyní, ale i skal a propastí. Po říčce Punkvě se dokonce můžete v podzemí projet na loďce. Svou krásou nás v jeskyních zaujmou neobvyklé tvary vytvořené přírodou. V této oblasti se také nachází hojně navštěvovaná propast Macocha.
Jak vzniká inverze a co to je? Pokusem si ji spolu s badateli z laboratoře Rocket Science předvedeme. Potřebujeme k němu dvě sklenice, studenou vodu, varnou konvici, potravinářské barvivo žluté a modré a kousek tvrdého papíru.
Víte, že střepy přinášejí štěstí? Sklo je křehká hmota a vyrábí se z křemičitého písku. Zkuste se rozhlédnout kolem sebe a zjistíte, kolik věcí je skleněných. Okna, skleničky, zrcadla, brýlová skla a mnoho dalších předmětů. Brďo vám ukáže, že není sklo jako sklo. Přidáním různých přísad vzniká třeba sklo barevné, neprůstřelné, technické, kuchyňské nebo světoznámý český křišťál.
"Jak se měří počasí" je další díl ze seriálu "Co všechno umí počasí". Jednoduše nám vysvětlí, jaké přístroje využívají meteorologové k měření počasí a co všechno se na něm měří.
První dálnice vznikla v Itálii v roce 1924 a měřila pouhých 50 km. Dnes už je to s dálnicemi trochu jinak, dálnice se plánují podle toho, kde jezdí hodně vozidel a jsou tam špatné silnice. Jak dlouho trvá výstavba nové dálnice? To je různé, záleží na tom, jestli se dálnice pouze přestavuje nebo se staví na tzv. zelené louce. Podívejte se, jak taková výstavba dálnice probíhá.
Lanovku známe všichni a kdo netrpí závratí, tak ji asi běžně využívá. Napadlo vás někdy, jak důmyslnou musí mít konstrukci, aby s námi nespadla? Prostě rébus pro Matěje!
Toulavá kamera nám představí horu Poledník, která se tyčí do výšky 1315 metrů nad mořem nedaleko obce Prášily. Mezi ostatními šumavskými obry ji poznáte snadno. Její dominantou je totiž nepřehlédnutelná sedmatřicetimetrová věž. Dnes Poledník nabízí krásné výhledy, ale za minulého režimu bylo důležitější, že se nachází kousek od státní hranice s Německem a směrem k ní mu v cestě nestojí žádná jiná podobně vysoká hora.
Jak se pomocí mapy orientovat v terénu a jak k tomu používat buzolu? Co znamená pojem kontrola a jak jí v mapě i v terénu poznáme? A jak vypadají tréninky orientačních běžců?
Zatímco u nás slavíme Dušičky, ve španělsky mluvících zemích si připomínají své zemřelé na Den mrtvých. V reportáži pořadu Zprávičky (2024) se podíváme, jak se Día de los Muertos slaví v Mexiku.
Pojďme se společně podívat, jakou záchranu Viktoriina jezera v Africe vymysleli čeští papírníci. Ve chvíli, kdy se přemnoží vodní hyacint, může být tato rostlina silně nebezpečná. Podíváme se na způsob, jak ji lze prakticky využít, navíc výroba papíru, při níž se rostlina využívá, zajistí obyvatelům obživu, která jim na venkově bytostně chybí.
Máte rádi nudle? Asi vás nepřekvapí, že nudle pocházejí z Číny, kde je jedli už 200 let před naším letopočtem. Jak ale vznikla jejich polévka s nudlemi? Podle legendy ji vymyslela žena úředníka, která mu denně nosila jídlo a nechtěla, aby nudle vystydly. V Japonsku poznávají, jak vám jídlo chutná, podle toho, jak u jídla srkáte. Tak si nechte srkat.
Suezský průplav je jeden z nejdůležitějších námořních dopravních uzlů. Bez něj by musely lodě převážející zboží mezi Asií a Evropou při své cestě obeplout celou Afriku. Jeho stavba byla hodně náročná a zdárnému dokončení přispěla i průmyslová revoluce v Evropě, která umožnila využití nových strojů. Dodnes se jedná o nejvyužívanější uměle vytvořený kanál na světě.
14 135
861
4 799
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.