02:51
Existují zvuky, které slyší jenom děti prvního stupně základní školy. Podívejte se na experiment s Petrem Vackem, ve kterém se přesvědčíme, že děti mají větší frekvenční rozsah zvuku než dospělí lidé. Slyší tak i zvuky o vyšší frekvenci.
Co je to vlastně zvuk? Zvuk je mechanické podélné vlnění. Zdroj zvuku šíří své kmity do okolí hmotným prostředím, třeba vzduchem nebo vodou. Vysoké zvuky (v hudbě tóny) mají vyšší frekvenci kmitů. U nižších zvuků je kmitání nižší.
Jak vzniká zvuk? Jak se šíří, abychom slyšeli? A na čem závisí charakter zvuku? V čem spočívá rozdíl mezi nízkým a vysokým tónem? Odpovědi přinesou dvě kovové tyče, počítač v roli osciloskopu a pokusy z akustiky.
Jak ovlivňuje výšku tónu prostředí, ve kterém se zvuk šíří? Pokus s roštem do trouby, který dokazuje, jak se zvuk mění při šíření jiným prostředím.
Zvuk i světlo se šíří vlnami. Zatímco zvuk se šíří podélným vlněním pomaleji, světlo se šíří příčným vlněním rychleji. Změna frekvence u zvukového vlnění určuje výšku tónu a u světelného vlnění barvu světla. Přestože se jedná o rozdílné typy vlnění, je možné použít světlo k přenosu zvuku.
Pokus s plastovými lahvemi demonstruje, co je rezonanční frekvence a co má tento fenomén společného se zvukem a s pohybem.
Víte, co mají společného netopýři, sonary a radary? Je to takzvaná echolokace. Tou ale v živočišné říši vynikají nejen netopýři. V podstatě jde o schopnost vysílat ultrazvukové signály a podle ozvěny poznat, kde a jak daleko se nachází překážka.
13 609
866
4 825
1 157
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.