05:09
Existují zvuky, které slyší jenom děti prvního stupně základní školy. Podívejte se na experiment s Petrem Vackem, ve kterém se přesvědčíme, že děti mají větší frekvenční rozsah zvuku než dospělí lidé. Slyší tak i zvuky o vyšší frekvenci.
Jak vzniká zvuk? Jak se šíří, abychom slyšeli? A na čem závisí charakter zvuku? V čem spočívá rozdíl mezi nízkým a vysokým tónem? Odpovědi přinesou dvě kovové tyče, počítač v roli osciloskopu a pokusy z akustiky.
Co je to vlastně zvuk? Zvuk je mechanické podélné vlnění. Zdroj zvuku šíří své kmity do okolí hmotným prostředím, třeba vzduchem nebo vodou. Vysoké zvuky (v hudbě tóny) mají vyšší frekvenci kmitů. U nižších zvuků je kmitání nižší.
Pokus dokazující prostorové slyšení. Ukázka také vysvětluje, co to byly protiletadlové naslouchací přístroje, a demonstruje, jak vzniká zvuk v jednotlivých hudebních nástrojích. Odpovídá také na otázky, co je to ultrazvuk a infrazvuk.
Jak závisí doba kyvu kyvadla na jeho délce? Čím je kyvadlo delší, tím déle trvá jeden kyv. Přesvědčíme se o tom pokusem. Závisí to i na síle, kterou je kyvadlo přitahováno k Zemi. Pokud bychom stejné kyvadlo přenesli na Měsíc, a tam ho rozhoupali, bude se kývat rozhodně pomaleji než na Zemi. Je to proto, že na Měsíci působí menší gravitační síla než na Zemi. Kmitání kyvadla se využívá pro měření času.
Obyvatelé velkých měst jsou neustále vystaveni značnému, kdy hluku jeho hladina dosahuje až padesáti decibelů. V kabině nákladního auto můžeme naměřit 60 decibelů, u železnice 70 decibelů a ve vzdálenosti do 25 metrů od startujícího letadla dokonce až 110 decibelů. Hlasité zvuky vzbuzují obranné reakce našeho organismu, které se pak odrážejí v nepříznivých změnách na srdci, krevním tlaku a střevních pohybech. Na univerzitě AGH v polském Krakově se vědci a inženýři zaměřili na způsoby, jak vliv hluku eliminovat.
Zvuk i světlo se šíří vlnami. Zatímco zvuk se šíří podélným vlněním pomaleji, světlo se šíří příčným vlněním rychleji. Změna frekvence u zvukového vlnění určuje výšku tónu a u světelného vlnění barvu světla. Přestože se jedná o rozdílné typy vlnění, je možné použít světlo k přenosu zvuku.
Na co reaguje lidské tělo nejrychleji? Přesto, že světlo je rychlejší než zvuk, naše uši reagují rychleji než oči. V těch totiž musí proběhnout šest chemických reakcí, než se signál dostane do mozku. Přesvědčí nás o tom Petr Vacek pokusem s atletkou Zuzanou Hejnovou v pořadu Tajemství těla.
13 203
740
4 504
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.