05:15
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Ukázka výskytu čápa bílého a základní informace o jeho potravě a hnízdění. V pasáži se představí také náš největší had – užovka stromová –, přičemž je zmíněna i zajímavost k její roli v medicíně.
Za gorilou horskou jsme se vypravili do pralesa. Jedná se o lidoopa, který je společně se šimpanzi a orangutany hned po člověku nejvyspělejším živočichem na Zemi. Pokud chcete vidět gorily nížinné, nemusíte jezdit daleko. Stačí vám navštívit pražskou ZOO. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
O pštrosech se toho říká opravdu hodně, ale je to všechno pravda? Je opravdu pštros rychlejší běžec než člověk? Jaké je riziko útoku pštrosa na lidi? A jak je to s tvrzením, že pštros v ohrožení strká hlavu do písku? Odpovědi na všechny tyto otázky a mnohem víc se dozvíte z našeho videa.
Když se zraní člověk, může v klidu zajít k doktorovi, který ho ošetří. Jak je to ovšem se zraněnými zvířaty? Když se zraní v divočině, je to pro ně vážný problém. Výhodu mají ta zvířata, která žijí v zajetí, například v takové zoologické zahradě. Tam se umí postarat o různá zranění a zvířecím pacientům pomohou jejich zranění zvládnout.
Jsou nádherné, jedinečné, člověkem chráněné. Když je uvidíte v přírodě, určitě se zastavíte a pořádně si je prohlédnete. Často se jich musíte i dotknout, abyste se přesvědčili, že jsou opravdu už tak dlouho tady s námi. Jsou to památné stromy. Jedním z nich je i Masarykova babyka, která se vám v krátkém videu představí.
Věděli jste, že jeden ze způsobů, jak ochránit ohrožené druhy rostlin, které rostou na moravských stepích, je nechat ovce, kozy nebo telata, aby převzaly roli křovinořezů? V reportáži ze Zpráviček se o tomto pomocném způsobu spásání stepí dozvíte více.
Víte, že rozsáhlé bukové lesy v Jizerských horách rostou bez zásahu lidské ruky již stovky let? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Ovce patří mezi nejskromnější a nejužitečnější hodpodářské zvíře, které se chová po celém světě. Význam ovcí spočívá v tom, že dokáže přeměnit obyčejnou trávu v produkty pro člověka důležité, například maso, mléko nebo vlnu. Víte, jak žili pastevci? Proč se říká obětní beránek?
Věděli jste, že uprostřed lázní Teplice nad Bečvou se nachází světový unikát? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Pro Kokořínsko jsou typické skalní pokličky a hluboké skalnaté doly. Ale také velké středověké rybníky a slatiny mezi nimi. Přestože, nebo možná právě proto, že vzhled skal měnil po staletí člověk, je Kokořínsko krásnou kulturní krajinou.
Rostliny jsou živé organismy, které se hýbou a reagují na své okolí více, než si myslíme. Některé pohyby rostlin jsou směrované tam, kam to rostlina potřebuje (např. natáčení stonků za zdrojem světla), jiné jsou nesměrované (zavírání květů v chladu). Samostatnou kapitolu pak představují pohyby související s denními rytmy a řízené vnitřními biologickými hodinami rostlin. Když si pohyby rostlin promítneme zrychleně, pochopíme. O pohybech rostlin vypráví Dr. Jan Kolář z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd.
Když byla koncem 80. let napuštěna přehrada Nové Mlýny, skončila pod vodou nejen lidská obydlí, ale i nádherný komplex lužních lesů. Bylo to správné?
Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost či podmínky pro přežití živočichů a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.