05:10
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
Vydejte se s námi na exkurzi do Černobylu. Podíváme se do místa, kde se odehrála největší jaderná katastrofa všech dob. Katastrofu na místě nepřežilo 31 lidí a tisíce dalších zemřely na choroby vyvolané radiací. Radioaktivnímu záření jsou tam návštěvníci vystaveni i dnes. Energie z jádra má kvůli této havárii dodnes punc nebezpečného zdroje, se kterým není radno si zahrávat.
Analýza, která se zabývá potenciálními důsledky Brexitu na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Ukazuje rizika spojená s ekonomikou i historickým kontextem sporu.
Gruzie jako jedna z prvních zemí světa přijala křesťanství. Sedmdesát kilometrů od hlavního města Tbilisi se ve skalnatém terénu nachází velký klášterní komplex svatého Davida z Garedži. Jedinečné jsou zejména stovky místností vyhloubených do pískovcových skal, které sloužily jako příbytky řeholníků. Doba Sovětského svazu náboženství ani náboženským objektům nepřála. Oblast, kde se nachází vzácný klášter, byla totiž vojenským cvičištěm. Během éry SSSR došlo ke zničení řady fresek či pálení vzácných knih, ovšem po jeho rozpadu se klášterní život částečně obnovil.
Nizozemská vláda chce do roku 2030 v zemi výrazně snížit objem škodlivých emisí dusíku. Mezi navrhovaná opatření tamní vlády patří i výrazné snížení počtu hospodářských zvířat. Co si o situaci myslí místní farmáři a co zmocněnec pro životní prostředí českého předsednictví rady EU?
Moldavsku se za komunistických dob říkalo „zahrádka Sovětského svazu". Je tu hodně slunce, daří se zde zemědělství a ovoce je tu prý nejsladší na světě. Jezdili sem na rekreaci turisté z ostatních sovětských zemí. Dnes je již všechno jinak. Tahle malá chudá země sevřená mezi Ukrajinou a Rumunskem patří dnes k nejméně navštěvovaným turistickým destinacím v Evropě. Přesto se tu dají najít nemálo zajímavá místa a svět, který se jakoby zastavil v čase.
Baskové byli významní mořeplavci a proslavili se i jako velrybáři, proto moře hraje v jejich životě důležitou roli. Dříve bylo zdrojem obživy a potravy, dnes i zábavy – v současnosti je moře populární mezi surfaři a pořádají se na něm závody ve veslování. Za zmínku stojí také unikátní baskické pobřeží, které je tvořeno flyšem, jak si prohlédneme ve videu.
Bosnu známe jako krvavé bojiště balkánských válek. V současnosti tam však probíhá jiný konflikt. Proti plánům spoutat čisté a divoké řeky do přehrad s hydroenergetickou funkcí bojují místní obyvatelé. Bojují proti bezpráví, zkorumpovaným úřadům, politikům i bezohledným stavebním firmám a jsou ochotni bojovat až do konce. Dokument však nezachycuje pouze ekologické téma, ale také ukazuje sílu občanské společnosti a aktivismu, která je i u nás často pošlapávána a vnímána jako nežádoucí.
V roce 2023 uběhlo 80 let od okamžiku, kdy nacistické komando vyvraždilo obec Český Malín. Byl to největší masakr Čechů za druhé světové války na území dnešní Ukrajiny. Šlo o odplatu za předchozí útok Ukrajinské povstalecké armády (ÚPA) proti koloně německých vozidel. Krvavé výročí si připomněli i Poláci. Ti zase očekávají ukrajinskou omluvu za protipolská zvěrstva z řad příslušníků ÚPA.
V září roku 2014 proběhlo ve Skotsku referendum o tom, zda má být Skotsko nezávislou zemí. V něm se 55 % hlasujících vyjádřilo pro setrvání Skotska ve Spojeném království. Dva roky nato však proběhlo ve Velké Británii další referendum – o možném vystoupení Británie z Evropské unie. Britové z EU odešli, ale výsledek referenda o Brexitu v rámci samotného Skotska byly jiný – většina Skotů chtěla v Evropské unii setrvat. Proto nyní skotští nacionalisté upozorňují na zásadní změnu poměrů a potřebu nového referenda o nezávislosti. To však londýnská vláda odmítá s tím, že referendum o nezávislosti není možné ani ne po deseti letech opakovat.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.