01:30
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
František Antonín Špork je znám především jako mecenáš umění. Byl také velmi podnikavý, a tak když byl na jeho pozemku v Kuksu objeven léčivý pramen, přišel s nápadem vybudovat lázně světového formátu. Po smrti hraběte se ale nenašel pokračovatel jeho díla. Z lázní tak zbyl pouze špitál a barokní sochy Matyáše Brauna.
Krkonoše se staly ostrovem unikátních společenstev, na kterém se prolínají druhy arktické s alpínskými. Najdou se zde pozůstatky ledovcové modelace krajiny.
Ukázka popisuje historii hradu Kost v Českém ráji, včetně pověsti o jeho názvu.
Čtvrtohorní zalednění zanechalo v Krkonoších pozůstatky v podobě hlubokých ledovcových údolí, tzv. karů. V Krkonoších se jim říká jámy a tyto lokality patří k místům s nejpestřejší přírodou v celém pohoří. Kolem Sněžky se jich nachází hned několik. Jak se tito dokonalí sochaři či tesaři zrodili? A co to jsou ledovcové morény?
Zámek Opočno byl původně gotickým hradem. V 16. století byl však přestavěn na zámek v renesančním stylu a po požáru o sto let později prošel další přestavbou ve vrcholně barokním stylu.
Zámek v Telči se díky velkolepé přestavbě pod vedením mistrů z Itálie změnil v klenot moravské renesance. Posledními majiteli byli Podstatští, přičemž paní hraběnka v Telči dokonce založila hokejový tým. Nyní je zámek státní a návštěvníkům nabízí atraktivní interiéry: Zlatý sál s kazetovým vyřezávaným stropem, Mramorový sál nebo Africký sál plný trofejí.
Slámové ozdoby patří k tradičním vánočním ozdobám, ale celý betlém vyrobený ze slámy už tak obvyklý není. František Zuska je pravý umělec, pokud jde o výrobky ze slámy. Ještě méně obvyklé jsou ozdoby, respektive figurky ze sušeného ovoce, které sloužily jako vánoční a mikulášské dárky. Tato tradice už se příliš nepěstuje, ale ve Vizovicích se ji stále snaží uchovat.
Dne 21. srpna 1968 vpadla do Československa vojska Varšavské smlouvy. Zatímco vojska ostatních zemí naši republiku postupně opustila, ruští vojáci odešli až po sametové revoluci. Parlamentní komise vedená hudebníkem Michaelem Kocábem dojednala všechny podrobnosti odchodu a roku 1991 sovětská armáda definitivně opustila české a slovenské území. Fotografka Dana Kyndrová vše dokumentovala. Na fotografiích zachytila vyjednávání, samotný odsun a neušlo jí ani překvapivé chování ze strany Čechů. Ti často tento významný dějinný okamžik nijak zvlášť neprožívali, a někteří dokonce na pobyt ruských vojsk vzpomínali v dobrém.
28. října 1918 vznikl samostatný československý stát. S patřičným historickým odstupem si můžeme klást otázku, jak tehdejší události vlastně vnímat. Byla to revoluce, převrat nebo předání moci? Tři historici se snaží na tuto otázku odpovědět a polemizují i o dalších souvislostech, jako např. jakými způsoby lze rozumět pojmu revoluce nebo zda v roce 1918 vznikl skutečně „nový“ český stát.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.