01:03
Tým učitelů pomůže žákům s přípravou na přijímací zkoušky a zopakuje s nimi to nejzákladnější z učiva českého jazyka. Nejprve si přiřadíme k pojmům pranostika, přísloví a pořekadlo správnou definici a následovně se pokusíme doplnit chybějící slova v různých pořekadlech a příslovích.
Sára se chce stát skvělou reportérkou, tentokrát však neobstála u testu z českého jazyka. Dostala pětku, a tak se rozhodla, že natočí reportáž o mateřském jazyce. Pokusí se za pomoci své rodiny přiblížit divákům útvary nespisovné češtiny, jako je obecná čeština, slang, argot, profesní mluva a především nářečí, která se používají vždy jen na určité části jazykového území. Ukáže také, jak se vlivem médií rozdíly mezi nářečími stírají.
Pořad popisuje přípravu Konstantina a Metoděje na misi na Moravu a tvorbu prvního slovanského písma – hlaholice. Ukazuje také osobnost knížete Rastislava a jeho napjatý vztah s franckými duchovními.
Pasáž formou scénky a vysvětlení prezentuje brněnský hantec a jeho typické rysy. Uvádí použití některých slov, vysvětluje jejich význam a původ.
Pořad přibližuje život a dobu Josefa Jungmanna, včetně ukázek z jeho tvorby.
Pasáž vysvětluje význam slova „floskule“ a uvádí několik příkladů.
Pasáž se zabývá původem a významem slov „deka“ a „taška“ a vysvětluje původ i smysl úsloví „mít kliku“.
Ve druhém díle LOGOhrátek se zaměříme na podstatná jména. Na začátku si uděláme dechové cvičení a další aktivity k procvičování čelistí. Uvedeme si různé příklady podstatných jmen v podobě názvů věcí, které nás obklopují. Vysvětlíme si, co jsou abstraktní podstatná jména a na závěr si některá podstatná jména nakreslíme oběma rukama zároveň.
Scénka a následný odborný výklad charakterizuje několik českých spojek. Pořad se věnuje spojkám současným i těm, které jsou již zastaralé.
Pasáž představuje komika Rudu z Ostravy a jeho ostravskou verzi básničky Skákal pes přes oves. Ukazuje, jak se mluví na Ostravsku a tamní slovní zásobu.
Čeština dala světu mnohá slova. O jaká slova jde, to zmíní v pasáži český jazykovědec Karel Oliva, zabývající se hlavně matematickou lingvistikou. Také popisuje rozdíl v psaní ů/ú a zdůrazňuje důležitost psaní diakritických znamének. Dále se vyjadřuje ke slovnímu spojení „To dáš“ a k vývoji českého jazyka.
Pasáž je uvedena humornou scénkou o předpovědi počasí. Fiška, cébák, vichřice, studenice či štafle. Meteoroložka Alena Zárybnická vykládá o slovní zásobě, se kterou se můžete setkat v této oblasti. Rozumíte „jazyku počasí“?
Ukázka z filmového zpracování Jirákova díla F. L. Věk představuje dobu, kdy se na konci 18. století česky mluvilo převážně na venkově, úředním a vyučovacím jazykem na školách byla němčina, kterou v komunikaci běžně používaly i vyšší vrstvy. Vlastenci první fáze Národního obrození se snažili češtinu zachovat, ubránit, „dobré časy se střídaly se špatnými“.
Pasáž vysvětluje původ a význam několika antických rčení a přenesených pojmenování vzniklých z antických jmen.
10 643
522
2 954
988
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
