00:45
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt? https://www.seznam.cz/
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Zjednodušený popis a vysvětlení vlastností základních půdních vrstev: hrabanka, humus, vrchní minerální půda, spodní minerální půda, nezvětralé horniny. Co tvoří jednotlivé vrstvy a proč jsou důležité?
Graptoliti jsou vyhynulí mořští živočichové. Systematicky je řadíme mezi polostrunatce. Jejich četné zkameněliny nacházíme v prvohorních vápencích z období středního kambria až karbonu. Graptolity řadíme mezi vůdčí neboli indexové fosilie, pomocí nichž se určuje relativní stáří geologických vrstev.
Pořad vysvětluje, co je to archeologie a k čemu slouží. Představí nám různé typy výzkumu a to, jak při nich badatelé postupují. Ukazuje, jaké nástroje ke své práci archeologové potřebují, popisuje, co je nedestruktivní archeologická metoda i jak se poznává stáří různých předmětů.
S Václavem Cílkem se vydáme do Karlových Varů po stopách tajného života. Ten se neodehrává jen mezi herci v hotelu Termál, ale především nehluboko pod povrchem, kde vyvěrají divoké vývěry a jímané prameny.
Václav Cílek vypráví, jak vznikly ve vápencích Moravského krasu čočky železné rudy. Kde staří Slované těžili železo pro výrobu svých zbraní?
Václav Cílek putuje do severních a západních Čech zasažených třetihorní sopečnou činností. Popisuje vznik čedičových sloupců a tajemství čedičových sutí.
Václav Cílek popisuje vznik a zánik skalních hřibů.
Za nejstarší suchozemskou cévnatou rostlinu považujeme dnes prvohorní cooksonii. Její nálezy ze siluru, datované do doby přes 432 miliony lety, jsou známé i z České republiky. Vděčíme za ně pečlivé práci francouzského paleontologa Joachima Barrandeho. Ten ji ovšem ve své době považoval za mořskou řasu. Její znovuobjevení v Barrandeho sbírkách po 150 letech představovalo doslova paleontologickou senzaci.
Víte, že se stále vedou spory o tom, jestli je lýkožrout smrkový neboli kůrovec nebezpečným škůdcem, nebo přirozenou součástí přírody? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Věděli jste, že největším ptákem na světě je pštros? Původně měl 4 metry a uměl i létat. Dnes je menší a už nelétá, ale drobeček to rozhodně není. Asi všichni znáte mýtus, že když se pštros bojí, strká hlavu do písku. To ovšem není pravda. V písku hledá kamení, které jí. V žaludku mu pomáhá rozmělnit potravu. Pštrosa si můžete pořídit i na hlídání domu místo psa.
Páteříček je významný predátor a charakteristický brouk jarních luk. Na první pohled připomíná světlušku, ale nesvětélkuje. Je skoro celý černý s oranžovým štítem. Své jméno dostal podle toho, že má ve zvyku vylézat brzy zjara i na sníh.
Tento pták patří mezi špačky, doma je v Indii a my ho známe spíše pod názvem „loskuták“. Je schopen naučit se napodobovat nejrůznější zvuky a zvládne napodobit i lidskou řeč.
13 560
758
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.