09:24
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
„(…) hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili a žáci se více naučili (…)“. Nejen tento dodnes aktuální výrok o smyslu didaktiky zazní v dokumentu, který přehledně představuje pohnuté a leckdy dramatické životní osudy J. A. Komenského. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Komenský působil, popisuje vznik jeho slavných děl a vše zasazuje do dobového kontextu.
Slavná opera Bedřicha Smetany Libuše je hraná snad při každé velké slavnostní příležitosti. Známou klasiku otevírající dvakrát Národní divadlo zinscenoval v nové podobě operní soubor Divadla J. K. Tyla v Plzni.
V pasáži z třetího dílu televizního seriálu F. L. Věk, natočeného podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska, se dostaneme do roku 1786 a ocitneme se v obrozeneckém divadle Bouda, s jehož činností se úzce pojí osobnost básníka, dramatika, překladatele, herce, režiséra a vlastence Václava Tháma, jednoho z otců českého divadla.
České divadlo se během počátků národního obrození jen obtížně prosazovalo vedle divadla německého a italské opery. Obrozenci se mu však soustavně věnovali pro jeho bezprostřední vliv na diváka i zájem o české hry. V pasáži televizního seriálu F. L. Věk si vyslechneme rozhovor Františka (R. Brzobohatý) s Václavem Thámem (R. Lukavský), básníkem, dramatikem, překladatelem, hercem, režisérem, autorem českých divadelních her a jedním ze zakladatelů Divadla Bouda (1786–1789).
Miroslav Vladyka nás vezme na cestu Zlínskem po stopách Cyrila a Metoděje, kteří k nám přišli šířit křesťanství, liturgii a vzdělání. Společně se dvěma věrozvěsty se projdeme po pamětihodnostech v Uherském Hradišti a podíváme se na Velehrad. Miroslav Vladyka nám také představí místo, které své jméno po nich získalo až za dvě stě let. A co se dělo dál?
Básník Petr Bezruč je neodmyslitelně spjat s Moravskoslezským krajem. V Ostravici pobýval ve svém srubu nedaleko Lysé hory, na niž pravidelně vystupoval. Čím ho oslovovala krajina Beskyd? Místní pamětník nám povypráví nejen o Bezručově vztahu ke zdejšímu prostředí, ale i k ženám.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.