04:20
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Se svátkem Tří králů se v minulosti pojily různé tradice a zvyky. K těm, které přetrvaly dodnes, patří především obcházení dětí převlečených za tři krále a koledování. Novější tradicí je potom pořádání tříkrálových průvodů.
Za sousedkou Lidu přijíždí návštěva z USA. Sára a její rodina se snaží návštěvě nejen co nejvíce přiblížit českou zemi a její kulturní památky, ale také tradice, zvyklosti a symboly české státnosti. Mladý George z USA a Sára se utkají v soutěži, kdo zná Česko lépe. Oba mile překvapí a Lidu se raduje, že mládež na tom se znalostmi o vlasti není tak špatně, ba naopak.
Ušetřit si v Čechách na vlastní bydlení je oproti ostatním zemím finančně docela náročné. V rámci Evropské unie jsme na tom v tomto ohledu dokonce úplně nejhůře. Jaké ekonomické, byrokratické i společenské důvody za touto skutečností stojí?
Zámek v Mnichově Hradišti byl přes 350 let hlavním sídlem nejstaršího dochovaného slovanského rodu – Valdštejnů. Patřil jim od roku 1621, kdy majetek Václava Budovce z Budova přešel do rukou nejznámějšího představitele rodu Valdštejnů – Albrechtovi z Valdštejna. Zámek rodu patřil až do roku 1946, kdy byl zestátněn a téměř všichni Valdštejnové emigrovali.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.