04:20
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Majetek české šlechty utrpěl ve 20. století velké škody: nejprve v důsledku nacistické správy a později kvůli znárodnění. Komunisté udělali z hradů a zámků např. sklady, archivy či vojenské objekty a naprosto je zdevastovali. Po navrácení sídel do rukou starobylých rodů jsou památky naštěstí opět obnovovány. Jak těžké to bylo a jak těžké je to dnes, můžeme vidět na příkladu zámku v Líšni.
Pro českou společnost je typické, že velké množství pohřbů probíhá bez obřadu. Máme v tom bohužel takřka světový unikát. Důvody k rozhodnutí, proč se s blízkým po jeho smrti obřadně nerozloučit, mohou být různé a některé mohou znít i srozumitelně. Přesto zůstává otázka, proč v jiných zemích se svými zesnulými zacházejí důstojněji, ačkoli zmíněné důvody jistě existují i tam.
Černá neděle je první postní nedělí. Pořad vysvětluje, kde se vzalo její pojmenování a co vlastně znamená půst. Ukazuje i zvyk schovávat dětem venku postní preclíky, což připomíná tradičního velikonočního zajíčka z anglosaských zemí.
Grafičtí designéři a písmaři představují státní symbol českého lva z pohledu grafického pojetí. V ukázce vystupuje brandingový specialista Lumír Kajnar, designéři Anna Eštoková, Petr Štěpán a tvůrci písma Tomáš Brousil a František Štorm. Jak si se symbolem české státnosti poradili při své práci? Podívejte se.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.