07:30
Ještě na začátku 70. let bylo Aralské jezero čtvrtým největším sladkovodním jezerem na světě. Původní plocha jezera se však od té doby zmenšila na méně než polovinu. Původní jezero je nyní rozděleno na dvě části. Postupný zánik jezera je skutečně velmi rychlý. Jako hlavní příčina postupného vysychání jezera je uváděno nadměrné využívání vod z řek napájejících Aralské jezero pro závlahy bavlníkových plantáží. Svoji roli však hrají také procesy související se změnami klimatu.
Široké a nekonečné stepi tvoří srdce centrálního Kazachstánu. Ve stepích najdete tradiční pastevce koní i stopy moderní kosmonautiky. Supermoderní je také hlavní město Astana, ale stepi ukrývají pozůstatky kruté historie – sovětského gulagu.
Vyprávění o jezeru Bajkal. Jakou zde najdeme faunu a jaký je život a tradice místních obyvatel? Ukázka se také věnuje ekologickým problémům jezera způsobeným lidskou činností.
V roce 2016 uplynulo sto let od začátku provozu Transsibiřské magistrály. Pořad představuje tuto nejdelší železniční trať světa. Jaké jsou její parametry a historie? Jaká je současná podoba cestování na ní?
Ve videu si připomeneme klíčové okamžiky zimních olympijských her z roku 1994 v norském Lillehammeru. Změna olympijského rytmu způsobila, že Zimní olympijské hry v Lillehameru se konaly již dva roky po předchozích. Poprvé se olympiády zúčastnily týmy samostatné České a Slovenské republiky. Jedna událost z her se dostala dokonce až na poštovní známky. Jiná jakoby pocházela z dramatické detektivky. Příběhů se tu ale odehrálo mnohem víc.
Všechny cesty vedou do Říma. Ale víte, kam přesně? Odkud pochází mramor z baziliky sv. Petra? Ukázka historického centra Říma nás seznámí také s tím, jaký otisk zanechali v italské kuchyni Židé a co s nimi papež Pavel IV. provedl?
Pořad se věnuje kulturním dějinám Irska, zejména irské hudbě, její minulosti i současné podobě.
V období první republiky patřila oblast Podkarpatské Rusi Československu. Československý stát začal na tomto území s masivní obnovou infrastruktury. Dodnes jsou tu k vidění díla špičkových českých architektů jako byl třeba Josef Gočár.
Světelné instalace novoborské společnosti Lasvit zdobí například nejvyšší mrakodrap světa, světové luxusní hotely nebo metro v Dubaji. Výrobci skla z Nového Boru jsou tak úspěšnými pokračovateli sklářských tradic, které se na severu Čech dědily z generace na generaci. České sklo a český design zůstávají unikátním českým vývozním artiklem. Stejně unikátní je i centrála firmy na Palackého náměstí v Novém Boru.
V roce 2008 byla v Sušici ukončena téměř 170letá tradice výroby zápalek. V reportáži z pořadu Barvy života (2008) nahlédneme do sušické továrny v době před jejím uzavřením a seznámíme se s historií a významem tohoto tradičního průmyslového odvětví.
V úryvku z pořadu Austrálie z ptačí perspektivy (2019) zavítáme na australské vinice, kde počátky vinařství sahají až do 18. století.
Již ve 13. století vznikla v belgickém městě Bruggy, které bylo významným finančním centrem Evropy, první burza na světě. Tato instituce poskytovala obchodníkům zázemí pro objednávky, půjčky i výměnu peněz. Pojmenování vzniklo podle příjmení bankéřů Van der Beurzů. Původní burza se orientovala na obchodování se základním zbožím – vlnou, dřevem, rybami, ovocem nebo kořením.
Přes 600 tisíc obětí, 13 milionů lidí bez domova, zdevastovaná města a mír v nedohlednu. Taková je bilance občanské války v Sýrii, kterou rozpoutalo krvavé potlačení demonstrací Arabského jara v roce 2011. Konflikt vyhnal za hranice státu 7 milionů lidí a vyvolal jednu z nejvážnějších humanitárních krizí světa. O současné situaci v Sýrii hovoří zahraniční zpravodaj ČT Václav Černohorský. Reportáž pochází z 15. března 2023.
Demografické problémy Číny jsou vysvětleny na politice jednoho dítěte a upřednostňování synů před dcerami, v důsledku čehož dochází k nerovnováze mezi pohlavími.
Podíváme se do tropického deštného lesa na Borneu, třetím největším ostrovu světa. Dnes zaujímá tento ekosystém na Borneu jen tři čtvrtiny své původní rozlohy kvůli těžbě dřeva a vypalování pralesa, aby na jeho místě vznikly plantáže pro pěstování palmy olejné. Tyto činnosti mají za následek pokles biodiverzity, nebezpečné je i pytláctví, kterým je ohrožena například místní populace medvěda malajského. Co s tím?
Úžina Bospor je tepna, která je klíčová jak pro mezinárodní obchod, tak pro chod Turecka a města Istanbul samotného. Plavba tímto místem je zrádná nejen v legendách, ale i ve skutečnosti. V reportáži Objektivu (2024) se podíváme, jak průlivem proplouvají velké nákladní lodě, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti v úžině. Klíčovou roli v tom hraje práce istanbulských lodivodů.
13 732
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.