07:30
Ještě na začátku 70. let bylo Aralské jezero čtvrtým největším sladkovodním jezerem na světě. Původní plocha jezera se však od té doby zmenšila na méně než polovinu. Původní jezero je nyní rozděleno na dvě části. Postupný zánik jezera je skutečně velmi rychlý. Jako hlavní příčina postupného vysychání jezera je uváděno nadměrné využívání vod z řek napájejících Aralské jezero pro závlahy bavlníkových plantáží. Svoji roli však hrají také procesy související se změnami klimatu.
Široké a nekonečné stepi tvoří srdce centrálního Kazachstánu. Ve stepích najdete tradiční pastevce koní i stopy moderní kosmonautiky. Supermoderní je také hlavní město Astana, ale stepi ukrývají pozůstatky kruté historie – sovětského gulagu.
Vyprávění o jezeru Bajkal. Jakou zde najdeme faunu a jaký je život a tradice místních obyvatel? Ukázka se také věnuje ekologickým problémům jezera způsobeným lidskou činností.
Historie, současnost a budoucnost moskevského metra v reportáži zahraničního zpravodaje ČT.
Nejchladnějším místem na severní polokouli je Ojmjakon. Místo, ve kterém se v zimě průměrná teplota pohybuje okolo -65°C je zároveň nejchladnějším trvale osídleným místem na Zemi. V rozhovoru s polárníkem Václavem Sůrou se dozvíme, jak lidé v této ruské vesnici žijí, jak se v takto chladných oblastech cestuje a jak probíhá příprava na cesty v extrémních mrazech.
V roce 2016 uplynulo sto let od začátku provozu Transsibiřské magistrály. Pořad představuje tuto nejdelší železniční trať světa. Jaké jsou její parametry a historie? Jaká je současná podoba cestování na ní?
V Dháce, hlavním městě Bangladéše, žije velká část obyvatel ve slumech a denně do města proudí další lidé. S rostoucí populací města dochází k zahušťování počtu lidí i ve slumech a s tím přichází zvýšené šíření nemocí.
Bali je malý ostrov ležící východně od Jávy, politicky je součástí Indonésie. Jeho zvláštností je hinduistická víra s prvky místního tradičního náboženství. Tak jako ve většině zemí regionu, i na Bali se pěstuje ve velkém rýže.
Vydáme se na indonéský ostrov Nusa Penida, který v minulosti sloužil jako trestanecká kolonie, jelikož kvůli okolním mořským proudům není snadné ostrov opustit. Uvidíme místní krásné pláže, korály, život pod mořskou hladinou nebo podzemní hinduistický chrám. Na ostrově je i jedna česká pekárna.
Reportáž a rozhovor se sinoložkou Olgou Lomovou o 40. výročí od začátku hospodářských reforem čínského vůdce Teng Siao-pchinga, které nastartovaly bezprecedentní růst ekonomiky.
Navštívíme prostory sklárny v Harrachově, která je v provozu již od roku 1712. Součástí sklárny je unikátní brusírna, která je zapsána na seznam technických památek UNESCO. Video je doplněno o ukázky procesu výroby skla i historické souvislosti.
Jedním z průmyslových oborů, v němž Češi vynikali a vynikají, je zbrojařský průmysl. Na slavnou plzeňskou Škodovku navázala po vzniku samostatného Československa celá řada dalších továren s podobným sortimentem. V polovině 30. let vznikla i zbrojovka v Uherském Brodě. Přestála těžké časy v době druhé světové války i v 50. letech a i dnes sklízí v zahraničí velké úspěchy.
Gastronomie se stala každodenní součástí života Basků, v regionu dokonce vzniklo množství gastronomických spolků. V reportáži si prohlédneme několik tamních restaurací. Oblíbeným baskickým pokrmem je obložený chlebíček pintxos, který existuje v mnoha variantách. Velmi populární jsou také ryby, sýry a alkoholický nápoj sidra.
Pořadatelé ZOH v Pekingu pro sportovní novináře přichystali speciální rychlovlak. Z čínské metropole přepraví pasažéry do železniční stanice v horské oblasti za necelou půl hodinu. Souprava vyvíjí maximální rychlost až 350 km/h.
Souostroví Lofoty, které leží až za polárním kruhem, je jedním z nejkouzelnějších míst Norska. Lidé se tu od pradávna živí rybolovem. I dnes představuje rybolov významný zdroj obživy místních obyvatel. Všudypřítomné tresky dodávají ostrovům působivou atmosféru. Tresky se tu suší na speciálních sušácích v sezoně doslova všude.
Pořad věnovaný základnímu popisu Nizozemska neboli Holandska či Nizozemí. Ukazuje ho jako zemi tulipánů, kanálů, a především jako zemi vybudovanou pod úrovní hladiny moře.
V průplavu Rýn–Mohan–Dunaj, který často bývá dáván jako příklad v souvislosti s plánovaným kanálem Dunaj–Odra–Labe, klesá množství přepraveného zboží. Kontejnery se v poslední době téměř nevozí. Navíc se vodní cesta potýká se suchem. Vlivem kanálu se také změnil ráz krajiny. Jaké jsou tedy přínosy průplavu dnes?
Reportáž odpovídá na otázky, kde žije česká menšina v Moldavsku, jak se tam Češi objevili a jak se jim tam nyní žije.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.