03:58
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Jaké byly okolnosti vzniku samostatného Československa a jak se na něm podílel T. G. Masaryk? Po založení státu bylo třeba vytvořit nové zákony a ústavu, státní vlajku a ustanovit státní hymnu.
Státní vlajka patří k symbolům našeho státu a každý ví, jak vypadá. Pořad vysvětluje, proč vypadá zrovna takto, a jak ji vyvěsit či namalovat správným způsobem.
Anglistka, matka tří dětí, žije v Kanadě, odkud se podělila o svůj příběh. Kanadská sociální služba jí a manželovi odebrala neoprávněně děti, poté donutila manžela žít tři roky odděleně od rodiny. Proč, za jakých podmínek a jak jsou na tom nyní? Jak se to vůbec může stát?
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. V druhé polovině 90. let porevoluční euforie vyprchala a začala léta často označovaná jako období politického marasmu. Lidé byli zklamaní ve svých nadějích a poslední představitel étosu sametové revoluce mezi politiky, Václav Havel, začal mluvit o „blbé náladě“. Přibývaly skandály kolem politických stran a samotný smysl politické soutěže posléze zpochybnila tzv. opoziční smlouva.
Česká republika a Slovensko by v otázce výběru času, který by se měl zachovat, volily standardní (zimní) čas, avšak většina zemí Evropy by preferovala čas letní. Mapa přehledně zobrazuje, jak to je a bylo s letním časem celosvětově: Zda se používá, přestal se používat nebo nikdy nebyl zaveden.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
12 302
677
3 965
1 119
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.