04:16
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Za sousedkou Lidu přijíždí návštěva z USA. Sára a její rodina se snaží návštěvě nejen co nejvíce přiblížit českou zemi a její kulturní památky, ale také tradice, zvyklosti a symboly české státnosti. Mladý George z USA a Sára se utkají v soutěži, kdo zná Česko lépe. Oba mile překvapí a Lidu se raduje, že mládež na tom se znalostmi o vlasti není tak špatně, ba naopak.
Totalitní státní režimy se vyznačují nedemokratickým způsobem vládnutí. Politická strana nebo osoba prosazuje svou ideologii všemi prostředky, včetně sledování osob a tvrdých trestů pro ty, kdo nesouhlasí.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Svoboda přinesla změny i v oblasti médií. Sdělovací prostředky, které dříve podléhaly státní kontrole, se vypracovaly do podoby běžné v ostatních demokratických zemích. Kromě toho se ale objevil nový, celosvětový fenomén: sociální sítě. Původní bohulibý záměr se však stále více zneužívá k manipulaci. Chyba ale není v samotných sítích, ty jsou jen nástrojem.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Ikonou sametové revoluce se stal Václav Havel. Byl přirozeným lídrem a především morální autoritou, jeho osobnost měla navíc nevídaný mezinárodní přesah. Ani on se ale nevyvaroval omylů, chybná byla např. jeho představa nepolitické politiky. Občanská společnost však bohužel nemůže nahradit svobodnou soutěž politických stran. První svobodné volby v roce 1990 pak naznačily směr, kterým se bude země ubírat.
Jaké jsou sociologické, historické, psychologické a psychiatrické souvislosti politických emocí, emocí v politice a emocí politiků? Jedná se o emoce, které mohou mohutně a zásadně ovlivnit náš každodenní život.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Porevoluční idealismus vystřídala reálná politika se všemi svými nešvary, jako jsou politické kšefty a handrkování, zneužívání postavení nebo útoky na nezávislost státních institucí. Po volbách v roce 2017 se navíc komunisté dostali opět zprostředkovaně k moci, když uzavřeli s vládnoucím hnutím dohodu o podpoře vlády. Společnost je rozdělená a zjišťuje, že ke skutečné demokracii je nutné mentálně dozrát.
Na 20. výročí vzniku samostatného Československa se chystaly velké oslavy. S rokem 1938 však přišla mnichovská dohoda a veřejné oslavy byly zrušeny. Po německé okupaci byl zrušen státní svátek jako takový, nicméně 28. října 1939 proběhla v Praze velká demonstrace. Další protesty pak proběhly 17. listopadu, kdy došlo k popravě českých studentů a uzavření vysokých škol. Až do osvobození si 28. říjen připomínal především zahraniční odboj, např. Benešovými projevy vysílanými z exilu.
V 50. letech 20. století vznikl v Americe rokenrol, hudební žánr spojený s protestním postojem. V Česku se ujal spíše pojem bigbít a ten šel v době normalizace ruku v ruce s undergroundem.
30 případů majora Zemana, známý seriál ze 70. let, byl ve své době velmi silným nástrojem komunistické propagandy, jejímž cílem bylo masově ovlivnit vnímání našich vlastních dějin. Autoři scénáře měli k dispozici policejní svazky a výslechové protokoly a věrně kopírovali skutečné kriminální příběhy, ovšem s vlastním účelovým výkladem. Jelikož seriál je uměleckou formou a působí přes emoce, byl jako přesvědčovací nástroj opravdu účinný.
S pojmem občanství se poprvé setkáváme v antickém Řecku, u nás se o něm začalo mluvit po vzniku samostatné republiky. Lidé se museli naučit, na jakých principech je nový stát založen, a proto se problematika občanské výchovy dostala i do zákonů a na školách se začal vyučovat nový předmět. V dobách komunistického režimu byla občanská výchova poznamenána politickou propagandou, a dodnes tak vůči ní přetrvává nedůvěra. Je však nutné se tohoto předsudku zbavit a na občanské vzdělávání nerezignovat, protože je předpokladem zdravě fungující demokracie.
9 800
379
2 105
851
49
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.