25:05
Historie olympijských her začala ve starověkém Řecku. Konaly se každé čtyři roky ve městě Olympia. Jak se liší od moderních her obnovených na konci 19. století?
Zjednodušené vysvětlení principu skleníkového efektu. Pomocí experimentů je popsán vliv skleníkových plynů na oteplování atmosféry, ukázány jsou i důsledky oteplování atmosféry na přírodu. Pořad se věnuje i způsobům měření koncentrace skleníkových plynů.
Pasáž pomocí příkladových vět vysvětluje pravidla shody přísudku s podmětem.
Pasáž ukazuje na různých příkladech pravidla psaní S a Z v předložkách.
Pořad seznamuje se základními údaji, parametry a stavbou Karlova mostu a srovnává ho s jeho předchůdcem – Juditiným mostem.
Madagaskar je jedním z nejchudších států světa. Přestože byl poničený vykácením tropických deštných lesů a neuváženou zemědělskou výrobou, zachovala se tu dodnes řada endemitů.
Při stavbě dálnice D8 napříč Českým středohořím došlo v roce 2013 kvůli vydatným dešťům k asi neznámějšímu sesuvu půdy v Česku. Přestože geologové preferovali pro dálnici tunelovou trasu, byla nakonec zvolena geologicky nejméně vhodná povrchová varianta vedoucí přes dlouhodobě známé sesuvné území. Jak k sesuvu došlo? A hrozí, že se něco takového stane znovu?
V rodinném lese nadšenci mění smrkovou monokulturu v přírodě blízký les. Vybudování zdravého a stabilního lesního ekosystému znamená jiné způsoby obhospodařování oproti konvenčním praktikám. Sám majitel a pár dobrovolníků představí, jakým způsobem se takový les tvoří.
Stabilita lesa je v jeho druhové i věkové pestrosti a ve vodě, kterou je potřeba v lese udržet. Jak toho dosáhnout? Jak se mění druhová skladba lesů v ČR? Proč se ustupuje od jednodruhových plantáží, tak jak je známe v minulosti? A jak můžete pomoci i vy?
Zhruba sedmikilometrový úsek řeky Odry na česko-polské hranici, mezi Bohumínem a soutokem Odry s Olší, představuje unikátní kus středoevropské přírody. Jiná takto velká neregulovaná řeka v Evropě už neexistuje. Meandrující koryto Odry připomíná svojí divokostí a nespoutaností řeku Amazonku. Zdejší lužní lesy představují nejen cenný a pestrý ekosystém s četnými druhy rostlin a živočichů, ale i přirozenou ochranu proti povodním.
Namibie je nejřidčeji osídlenou zemí Afriky. Na území desetkrát větším, než je rozloha České republiky, žijí pouhé dva miliony obyvatel. Stát Namibie leží v jižní části kontinentu a kromě obrovských zásob nerostných surovin je znám především pouští Namib, která dala zemi jméno. Právě tato poušť nabízí úchvatné přírodní scenérie.
Většina Núbie leží na území Súdánu. Centrem nejranější civilizace v Núbii se stala dnešní Kerma, jedno z nejdéle obývaných městských center v Africe. Tehdejší panovníci stavěli gigantické chrámy z nepálených cihel, které jsou nejstaršími a zřejmě i největšími hliněnými stavbami na africkém kontinentu.
Rwanda je jednou z nejmenších a současně nejhustěji zalidněných zemí Afriky. Převažuje zde venkovské osídlení. Významným zdrojem příjmů místních obyvatel je zemědělství, zejména pěstování a vývoz tropického ovoce, kávy a čaje. Většina zemědělských prací se dodnes provádí ručně.
Calabar je přibližně půlmilionové město na jihovýchodě Nigérie, které v minulosti nechvalně proslulo jako středisko obchodu s otroky. Později se z tohoto přístavu vyvážely ryby či hlavní energetická surovina, ropa. I dnes je Calabar velmi živé město, kde místní zcela netradičním způsobem vítají příchod nového roku. Již téměř dvě století zde právě 1. ledna probíhá velká soutěž masek, která má spojitost s tajnou společností EKPE, která je opředena řadou tajemství.
Navštívíme malé muzeum drezín v obci Čachrov na Plzeňsku a nahlédneme do historie jejich využívání. Nejcennějším exponátem muzea je drezína z roku 1851, kterou využívali drážní inspektoři. Kromě ní se v muzeu nachází ještě dalších devět strojů.
Zlín je od roku 1894, kdy zde byla založena celosvětově úspěšná firma Baťa, spjat s obuvnickým průmyslem. O historii firmy Baťa, netradičních metodách jejího vedení i neslavném poválečném konci Baťů v Československu, ale i o tom, jaké stopy zanechali bratři Baťové ve Zlíně, se dozvíme ve videu.
Reportáž o vědecké zprávě vyzývající ke globální změně stravování lidí v zájmu trvale udržitelného rozvoje lidstva.
V Maršíkově si prohlédneme mlýn ze 16. století. V současnosti však neslouží pro mletí obilí, ale jako prostor pro výrobu alkoholických i nealkoholických ovocných nápojů. Místní krajina je přezdívána „severomoravská ovocná komora“ a výroba pálenky tam má dlouhou tradici. Oblíbené jsou nápoje z jablek, ale také z jeřabin.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.