03:48
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Pěstování vinné révy má v českých zemích dlouhou historii a jsou s ním spojeny i různé tradice – například zarážení hory. Pořad se věnuje tomu, kdy poprvé se u nás víno začalo pěstovat a kdo přispěl k významnému rozmachu vinařství.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Kutná Hora, dnes zapsána na seznamu UNESCO, je známá také díky rodnému domu slavného představitele rodu Daczických – Mikuláše. Kromě pár městských domů, které Daczičtí kdysi vlastnili v Kutné Hoře, lze zmínit další místa, která jsou s rodem nějakým způsobem spjata: Filipov, hrad Zvíkov či zámeček Kluky u Čáslavi, který musela rodina prodat a během totalitního režimu sloužil národnímu výboru.
V roce 1992 probíhaly politické rozhovory, které měly vyjasnit otázku rozdělení Československa. Novináři už na tyto schůzky nechtěli chodit, protože vždy skončily bez výsledku a fotky z nich byly nepoužitelné. Fotograf Petr Brenkus měl ale zrovna k dispozici nový teleobjektiv. Na schůzku do Brna do vily Tugendhat odjel, vyhledal vhodné místo a z velké vzdálenosti zachytil památný okamžik: Václav Klaus a Vladimír Mečiar dohodli sami mezi čtyřma očima rozpad republiky. Vznikla tak velmi zajímavá, první slovenská paparazzi fotka.
Staré panny a staří mládenci, tedy lidé, kteří neuzavřeli manželství, to neměli na venkově v 18. a 19. století vůbec snadné. I když za svoji situaci často nemohli, byli vůči ostatním v podřízeném postavení a nezřídka čelili nejen pověrám, ale i různým ústrkům.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.