03:11
Van de Graaffův generátor je stroj, který je schopen nahromadit a udržet ohromné množství náboje statické elektřiny na kovové kouli. Jak se chovají mýdlové bubliny nebo plamen v blízkosti Van de Graaffova generátoru? Na závěr je vysvětlena elektrostatická síla z pohledu mikrosvěta.
Na konci dubna 1986 začali technici jednoho z bloků jaderné elektrárny v Černobylu zkoušku. Jedna chyba za druhou vedly k tomu, že jaderný reaktor explodoval. Řetězová reakce se vymkla kontrole a s výbuchem se do ovzduší uvolnily tuny radioaktivních látek. Totalitní systémy v socialistických zemích se snažily tuto nehodu před obyvateli zatajit. Proč je neviditelné záření nebezpečné? A co vlastně o radioaktivitě vědci vědí?
Víte, kde se na světě nacházejí ty nejpřesnější hodiny, podle kterých se řídí všechny ostatní? Hluboko v amerických Skalistých horách. Podle nich si řídí svůj čas všechny hodiny na světě. Jsou to hodiny atomické, které pracují na základě elektromagnetického kmitání atomů. Jsou tak přesné, že by potřebovaly 52 miliónů let, aby se odchýlily o 1 sekundu.
V ukázce si vysvětlíme, jak docílit termojaderné fúze. Dále si také objasníme, jakým způsobem funguje použití vody jako paliva ve fúzní elektrárně. A jak to v laboratoři v pražské Libni dělají? Co brání lidstvu v dosažení cíle?
Chceme-li se podívat na velmi malé předměty, světelné vlny k tomu nestačí. Proto si vědci vzali na pomoc elektrony. V elektronovém mikroskopu se vysílá velice úzký paprsek elektronů, který bod po bodu ohmatává pozorovaný předmět. Výsledkem jsou úžasné obrázky brouků, mušího oka či roztočů. V našem elektronovém mikroskopu nemusí být vzduchoprázdno, proto lze pozorovat živé organismy.
Pevné, plynné a tekuté, taková jsou známá skupenství hmoty. Michael nám ukáže několik pokusů, při nichž vznikne plazma, unikátní tajemné čtvrté skupenství hmoty. Také navštívíme Michaelovy kolegy, kteří zkoumají plazma s teplotou 100 miliónů stupňů Celsia. Vstoupíme totiž do haly našeho nového tokamaku Compass D v Praze Ďáblicích.
Podívejte se na rozhovor s Claudem Cohenem-Tannoudjim, který v roce 1997 získal Nobelovu cenu za rozvoj metod ochlazování a záchytu atomů pomocí laserového světla. Ty v důsledku pomáhají vytvořit přesnější měření času. Původem Alžířan vypráví o své fascinující vědecké kariéře a o kráse vědy. A jak souvisí vědecké bádání s poezií?
Podle odborníků to byl největší neúmyslný únik radioaktivity do oceánu v historii lidstva. Jaderná havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 zamořila nejen vodu, ale i půdu a vzduch. Tak se tato katastrofa, vyvolaná silným zemětřesením a tsunami, stala i mezinárodním problémem.
13 576
759
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.