02:45
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Lidská společnost a komunikace se bez pravidel neobejdou. Pravidla chování jsou všude kolem nás. A na jejich utváření se podílíme my všichni. Své o tom ví i Sára a její rodina. Sára s Vojtou si s rodiči vymění role a děti se tak na jeden den stanou hlavou rodiny. Jak v této zkoušce Sára s Vojtou obstojí a co všechno se jim při určování pravidel domácnosti přihodí?
Definitivní konec komunistického režimu odstartovala klidná a ohlášená demonstrace 17. listopadu 1989 k uctění památky Jana Opletala. Demonstrace nakonec přerostla v protest proti režimu. Reakce režimu byla opět násilná. Na brutální policejní zásah reagovalo hnutí Občanské fórum, a i přes neexistenci mobilů a internetu se informace šířily rychle po celé zemi. Stávky pokračovaly i v dalších dnech a demonstrantů přibývalo. Revoluce nese přívlastek sametová, protože proběhla bez lidských obětí. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
Pokračování příběhu vězeňkyně Lucie. Lucie požádala soud o výkon trestu s mírnější sankcí. Jak soud dopadne? Bude jí vyhověno a bude moci po dvou letech navštívit svého syna?
V šestnáctém století byl brutálně zavražděn šlechtic Ludvík Lorecký ze Lkouše a jeho malí synové. Obviněných z řad utiskovaných poddaných bylo hned několik. Jak probíhalo vyšetřování? Podařilo se usvědčit pachatele? Co je to ordál? Co to je zrcadlový trest? Podívejte spolu s profesorem Eduardem Maurem na podrobnosti jednoho slavného soudního případu, jednoho z nejkrutějších činů poddaných vůči pánům v českých dějinách.
Anglistka, matka tří dětí, žije v Kanadě, odkud se podělila o svůj příběh. Kanadská sociální služba jí a manželovi odebrala neoprávněně děti, poté donutila manžela žít tři roky odděleně od rodiny. Proč, za jakých podmínek a jak jsou na tom nyní? Jak se to vůbec může stát?
Diskuse o rovnosti žen a mužů se odehrává na mnoha úrovních, včetně té celoevropské. V roce 2012 řešila tuto problematiku i eurokomisařka Viviene Redingová, která chtěla od roku 2020 zavést kvóty na 40% podíl žen ve vedení velkých firem. Zastánce a odpůrce má takové řešení mezi muži i ženami. Jaké mají argumenty? Díky videu můžete otevřít také debatu nad tím, kam se od roku 2013 posunulo zastoupení žen ve firmách či veřejné sféře v Česku a bavit se můžete i o genderových rozdílech mezi platy, tzv. „pay gap“.
Po 2. světové válce vznikla přirozená potřeba potrestat válečné zločince a kolaboranty. V českých zemích byly pro ten účel prezidentem republiky vydány dva dekrety: takzvaný malý a velký retribuční dekret. Na jejich základě vznikly mimořádné soudy, a sice lidové soudy a Národní soud. Ty soudily a trestaly jak velké válečné zločince, tak méně závažné případy kolaborace českých občanů za války. K diskusi na toto téma se v pořadu Historie.cs (2010) sešli historikové Jan Kuklík, Jiří Plachý a Ivo Pejčoch.
13 454
754
4 570
1 258
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.