07:10
Rozhovor s odborníkem
Zkoumání otisků prstů je jedinečnou metodou, jak vyhledat pachatele trestného činu. Ve videu se dozvíte, co je papilární linie a jak pomocí počítačového programu rozpoznáme, komu otisk prstu patří.
Nadpraporčík Jana Martinická vysvětluje, jak se sestavuje domnělý portrét potřebný k pátrání.
Soudní lékař pomáhá policistům určit příčinu smrti zemřelých.
JUDr. Miroslav Antl do roku 2001 dozoroval na Krajském státním zastupitelství vyšetřování nejzávažnějších mravnostních a násilných kriminálních činů. Proč je důležité, aby byl státní zástupce přítomen u vyšetřování? Kdy se o případu dozvídá a jak může pomoci vyšetřovatelům?
Zpravodajka ČTK Tereza Palečková v rozhovoru nabízí pohled novináře, který denně spolupracuje s policisty. Jaká pravidla musí dodržovat novináři, kteří informují o závažných případech? Jaké kroky novinář podniká, nedodá-li mu policie dostatek informací a poskytují investigativní novináři informace naopak policii?
Rozhovor s Davidem Neffem, ve kterém se podělí o velmi osobní zkušenost s policejním vyšetřováním.
Věděli jste, že všechny děti, kluci i holky, mají stejná práva? Právo na rodinu, právo na vzdělání, právo na informace a další jsou sepsána v úmluvě, kterou podepsaly skoro všechny státy světa v roce 1989.
Pokračování příběhu vězeňkyně Lucie. Po neúspěšném pokusu dostat se ven z vězení po třetině svého trestu byla Lucie převezena z jedné věznice do jiné a psychicky se zhroutila.
Ohledně znásilnění přetrvávají ve společnosti mýty, kvůli nimž mají někteří lidé sklon tento trestný čin bagatelizovat. A ženy, které tato nepříjemná zkušenost potkala, mají často pochybnosti, jestli jim okolí uvěří. Ročně je přitom v České republice znásilněno několik tisíc žen. Odsouzených je ale jen pár set pachatelů sexuálního násilí. Kde vzniká tento nepoměr a jak se se zkušeností ze znásilnění vyrovnávají oběti? Čtyři ženy s různými příběhy našly odvahu promluvit do kamery. Poznámka: Video představuje autentické výpovědi žen a zahrnuje vulgarismy.
Politické procesy, typické pro komunistický režim, probíhaly už před únorem 1948 a pokračovaly v určité podobě až do pádu komunismu. Nejznámější jsou ale procesy z 50. let, které byly často zinscenované, vyznačovaly se neúměrně přísnými tresty a často i popravami. Jejich účelem bylo zastrašení společnosti a likvidace politických konkurentů či tzv. nepřátel lidu. Totalitní režim se o procesy přímo opíral. Vzorem v této činnosti byl režimu Sovětský svaz, kde Stalin během 30. let prováděl masové politické čistky. Politické represe však probíhaly i na regionální úrovni a tresty bývaly někdy udělovány i bez soudů.
12 813
722
4 388
1 219
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.