02:16
Rudolf Vrba a Alfred Wetzler byli slovenští Židé, kterým se v dubnu 1944 povedlo uprchnout z vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Birkenau. V Žilině sepsali zprávu, v níž vylíčili pravdu o transportech a o skutečném fungování koncentračního tábora – tedy vše, co se nacisté snažili udržet v tajnosti. Věřili, že tím, že informují světovou veřejnost o nacistických zločinech páchaných na Židech, dokážou zabránit v dalších tragických událostech. To se však bohužel nepodařilo.
V noci z 8. na 9. března 1944 bylo ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Birkenau zavražděno takřka 4000 českých Židů z tzv. terezínského rodinného tábora. Než odešli na smrt, museli vězni napsat svým příbuzným a známým pohlednice, které byly posléze postdatovány a odeslány s účelem vzbudit zdání, že jsou všichni v pořádku. Ačkoli transportů z Terezína se uskutečnilo několik, likvidaci toho ze září 1943 lze pokládat za největší jednorázovou vraždu československých občanů za 2. světové války.
Součástí koncentračního tábora Osvětim-Březinka byl také tzv. cikánský rodinný tábor. Z něj byly v srpnu 1944 vypraveny jedny z posledních transportů směrem na západ. Takto odesláni byli pouze práceschopní romští vězni, ostatní – staří, nemocní, těhotné ženy, děti – byli během jedné noci usmrceni v plynových komorách. Kdo a proč dal rozkaz k likvidaci asi tří tisíc osob, není dodnes zcela jasné.
Morální kredit označuje vlastnost člověka. Člověk s vysokým morálním kreditem je hodnocen jako čestný a spolehlivý.
Romové byli za druhé světové války z rasových důvodů terčem pronásledování. Už v roce 1939 byla přijata „proticikánská“ opatření a zřízeny pracovní tábory pro muže, kteří se „štítí práce“. Na území Čech a Moravy byly takové tábory dva: v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Roku 1942 vešlo v platnost nařízení o potírání cikánského zlořádu a pracovní tábory se změnily ve sběrné cikánské tábory, určené pro celé rodiny.
Čím dál častěji se objevují případy nekalého podnikání se psy. V množírnách psy velké štěstí nečeká. Existují však lidé, kteří zasvěcují svůj život pomoci zvířatům v nouzi. Ukázka, jak vypadají a fungují množírny psů.
Konfucius učil šesti druhům umění, kam patřilo čtení, psaní, počítání, jízda na voze, lukostřelba, hudba a rituály. Neučil je však pro vědomosti samé, ale vedl své studenty k tomu, aby našli něco, co vědomosti přesahuje. Tím by měl být ideál ušlechtilého člověka.
Objev technologie CRISPR je považován za jeden z největších vědeckých pokroků posledního desetiletí. Umožňuje totiž vědcům relativně jednoduše lokalizovat a následně upravit geny, a to i ty lidské, a zvrátit tak například nějakou jejich mutaci. Vědkyně Jennifer Doudnaová a Emmanuelle Charpentierová byly za objev tzv. molekulárních nůžek oceněny Nobelovou cenou 2020 za chemii. Možnost úpravy genů však vzbuzuje i otázky etické. O praktické realizaci metody CRISPR, svém podílu na objevu i odpovědném přístupu k této problematice hovoří profesor Martin Jínek s redaktorem ČT Danielem Stachem.
Jsme údajně národem, který miluje domácí mazlíčky. Přesto realita bývá jiná: nemocná a týraná zvířata, zvířata zanechaná v lese nebo v popelnici, množírny psů. Naštěstí se najdou i lidé, pro které se záchrana zvířat stala smyslem života a věnují jim veškerý volný čas i peníze. Kateřina Šimková má dům plný zvířat, především týraných psů. Blanka Schröpferová s manželem provozuje útulek pro týrané koně. Nad smutnými příběhy jejich svěřenců zůstává rozum stát. Ani oni by se ale neobešli bez pomoci dalších lidí.
12 305
677
3 965
1 124
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.