1 kamera na 6 lidí: Realita čínského digitálního dohledu

Kde končí legitimní ochrana občanů a kde začíná plošný sběr biometrických dat? Čínská vláda nasadila technologii rozpoznávání obličejů poprvé při letních olympijských hrách 2008, od té doby ji masivně rozšiřuje díky státním investicím. Pekingská firma uchovává biometrická data více než 100 milionů lidí a pracuje i na rozpoznávání chůze. Dokument z cyklu Podrobná zpráva (2025) doplňuje srovnání hustoty kamer: v Čchung-čchingu připadá 1 kamera na 6 obyvatel, v Šanghaji na 9, zatímco v nejsledovanějším francouzském městě 1 na 130 obyvatel.

Tip do výuky

Tip 1: Před videem promítněte/napište na tabuli dvě informace: 1 kamera na 6 obyvatel (Čína) vs. 1 kamera na 130 obyvatel (Francie). Zeptejte se: „Které město je bezpečnější?" Během sledování žáci zapisují argumenty pro rozpoznávání obličejů, kdo je říká a jaké důkazy uvádí. Po videu ve skupinách vyplní tabulku: Tvrzení – Kdo ho říká – Důkaz – Protiargument. Klíčová otázka: „Jaké informace vám chybí, abyste si udělali vlastní názor?"

Tip 2: Vyzvěte žáky: „Jste mluvčí čínské vlády. Za 2 minuty napište krátký projev, proč občané potřebují kamery na každém rohu."

Z pořadu:

• Dobrodružství vědy a techniky

Témata:

• Informace a média

Vhodné pro stupeň:

• 2. stupeň ZŠ
• Střední škola

Vhodné pro předmět:

• Mediální výchova

Klíčová slova:

• Čína
• umělá inteligence
• technologie
• Peking
• sdílení informací o soukromí
• ochrana soukromí
• soukromí
• digitální soukromí
• rozpoznávání obličejů
• Šanghaj
• dohled