02:44
Student filozofické fakulty Jan Palach se 16. ledna 1969 zapálil na Václavském náměstí na protest proti potlačování svobod, vůči kterému začínala být československá veřejnost pasivní. Dokument mimo jiné obsahuje reflexi Palachova činu v očích Václava Havla a Tomáše Halíka.
Na konkrétním příkladu si ukážeme, jak může vypadat pokus o ovlivnění názoru lidí ze strany státního aparátu. Tím příkladem je smrt Jana Palacha. Režim tuto očividnou oběť popřít nemohl, vytvořil proto alespoň prostřednictvím dezinformace alternativní historii. Psycholog nám následně vysvětlí, jaký typ lidí podléhá ovlivňování a manipulaci nejčastěji.
V lednu 1989 uplynulo 20 let od tragického činu Jana Palacha. V Praze na Václavském náměstí proběhla série shromáždění, která signalizovala blížící se konec komunistického režimu v Československu. Sdělovací prostředky přinášely o událostech zkreslené informace se zřejmým záměrem manipulace veřejným míněním.
Po srpnu roku 1968 nastává v Československu období normalizace, během kterého dochází k represivním opatřením. Jak to u nás vypadalo a kdo byl Jan Palach?
V animované ukázce je zachycena doba, kdy byl prezidentem Antonín Zápotocký a proběhla měnová reforma. Zároveň se ale podařilo dosáhnout úspěchů na poli umění a vědy. Svět zaujala československá expozice na výstavě Expo 58, Jaroslav Heyrovský získal Nobelovu cenu za chemii a Jiří Trnka a Karel Zeman začali točit animované filmy.
Víte, co je to paternoster? Tušíte vůbec, o co jde? Věděli byste, jak funguje a kde je můžeme u nás najít? Možná už jste se s ním setkali v nějaké veřejné instituci. Pořád netušíte? Tak pojďte, co to je paternoster i další informace o něm, se dozvíme v dnešním díle Wifiny.
Pojďme se společně podívat, jak se slaví Vánoce v jiných zemích. Třeba Židé mají v období Vánoc Chanuku. Hlavním symbolem je postupné zapalování svíček a jí se koblihy. V Itálii zase nosí dárky čarodějnice Befana. V Zimbabwe místo stromečku zdobí břečťan. Všechny ale o Vánocích spojuje kouzlo a láska.
Pojďme se společně podívat, jak to vypadalo v naší zemi od roku 1948 do roku 1989, kdy zde vládli komunisté. Kdo jim pomohl k moci? Co se stalo v roce 1968, kdy jsme vítali „socialismu s lidskou tváří“? Jak vize demokratického socialismu zhatil Sovětský svaz? Co jsou to vojska Varšavské smlouvy? Jakou roli hrála v takzvané „normalizaci“? A co se stalo v roce 1989, kdy proběhl jejich odchod?
Ideologicky silně zabarvená ukázka ukazuje proces s bývalým statkářem Královským, který byl odsouzen za sabotáž, podvod a zneužití lidového družstva. Snažil se totiž vyhnout povinným vysokým dodávkám potravin, které museli plnit všichni zemědělci, ale které byly tak vysoké, že je plnit nešlo.
Stejně jako politická reprezentace KSČ v roce 1968, byla i Státní bezpečnost vnitřně rozdělena na dva tábory, reformní a konzervativní. Reformní příslušníci chtěli politickou policii transformovat na zpravodajskou službu. Konec těmto plánům ale učinila srpnová okupace.
Jak a čím lze charakterizovat českou (resp. československou) politickou pravici? Nepozapomněli jsme na ni? A nespojujeme si ji automaticky spíše s fašismem? O postavení a vývoji české politické pravice ve 20. století si více poslechneme v pořadu Historie.cs.
Pionýrské oddíly mladých strážců hranic byly zřizovány v pohraničních oblastech. Členové pohraniční stráže skrze tyto oddíly vychovávali místní děti k aktivní účasti na obraně státu a zároveň to byla jedna z forem navazování přátelských kontaktů s lidmi žijícími v příhraničních oblastech. Síť oddílů mladých strážců hranic byla budována od roku 1953 a jejich hlavní náplní byla branná výchova. V roce 1982 bylo aktivních více než 500 takových oddílů. Podívejte se na reportáž západočeské krajské redakce Československé televize z 28. 6. 1988.
13 496
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.