04:16
Halloween je anglosaský magický lidový svátek, který se slaví většinou v anglicky mluvících zemích. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu s tradičním pořekadlem a koledují o sladkosti. Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci, sovy, výři atd. Typickými barvami jsou oranžová a černá.
Za sousedkou Lidu přijíždí návštěva z USA. Sára a její rodina se snaží návštěvě nejen co nejvíce přiblížit českou zemi a její kulturní památky, ale také tradice, zvyklosti a symboly české státnosti. Mladý George z USA a Sára se utkají v soutěži, kdo zná Česko lépe. Oba mile překvapí a Lidu se raduje, že mládež na tom se znalostmi o vlasti není tak špatně, ba naopak.
Street dance znamená v doslovném překladu pouliční tanec. I on má však svá pravidla a souvisí s určitou hudbou a způsobem života.
Pořad ukazuje, že tanec dnes vnímáme především jako pohybové ztvárnění hudby. Původně však sloužil jako jeden z vyjadřovacích prostředků a stal se součástí mnohých rituálů, především náboženského charakteru.
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k zachování nemateriálního kulturního dědictví. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i sokolnictví. Umění chovu dravců, jejich ochrany, výcviku a lovu s nimi je zapsáno také na seznamu UNESCO. V čem je toho umění lovu staré několik tisíc let tak výjimečné?
Bratři Lumièrové se stali zakladateli kinematografie. V Paříži v roce 1895 poprvé předvedli první dva filmy, jejichž zhlédnutí u diváků vyvolalo obrovské nadšení.
V Praze, na nároží ulic Národní a Na Perštýně v tzv. Braunerově domě, se do 40. let 20. století nacházela legendární kavárna Union. Ve své době byla střediskem kulturního života a scházely se v ní samé významné osobnosti, ať už k zábavě, nebo k bouřlivým intelektuálním debatám. Mezi hosty patřili např. Alois Jirásek, Jaroslav Vrchlický, Josef Gočár nebo bratři Čapkové.
Čtvrtý díl sleduje Sašu, mladého hudebníka z Charkova, který kvůli válce musel předčasně dospět. Těžká práce mu poškodila ruce, takže nemůže být kameramanem, ale našel místo ve štábu jako zvukař. Přestože má ruské občanství a složité rodinné zázemí, cítí se jako Ukrajinec a snaží se ukázat své město očima obyčejného člověka žijícího ve válce. Společně s Annou zhudebňuje báseň Mychajla Semenka a vzniká silná píseň o ztrátách i odhodlání. Projekt pokračuje, děti se v krytech učí tvořit storyboard, kompozici záběru i filmový jazyk.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.