05:16
Pusťte si video znovunebo se podívejte na další.
Aristokracie v době pobělohorské
Ukázka z dokumentu Bílá hora 1620–2020 (2020) se zaměřuje na postavení a roli aristokracie v pobělohorském období, a to prostřednictvím výkladu historika Zdeňka Hojdy a osobní perspektivy Tomáše Czernina, potomka jediného katolíka z popravených představitelů stavovského povstání v červnu 1621.
Tip do výuky
Úvodní věta o „roli aristokracie bez dobových ideových nánosů“ může sloužit jako klíčový moment – žáci se pokusí vysvětlit, co znamená nahlížet na dějiny bez ideologie. Následně mohou hledat příklady, kdy byla šlechta vnímána negativně nebo naopak pozitivně a proč.
Zajímavou rovinu nabízí i práce s rodovou pamětí. Přítomnost potomka popravených šlechticů otevírá otázku, jak se minulost přenáší do současnosti. Žáci mohou odhadnout, kolik generací uplynulo od roku 1621, a porovnat to s vlastní zkušeností – kolik generací zpět znají ve své rodině? Jak se v rodinách uchovávají příběhy? Co si pamatujeme a co už ne?
Krátkou aktivitou může být práce s příběhem dvou bratrů – jeden popravený, druhý přihlížející. Žáci mohou zkusit napsat deníkový zápis z pohledu jednoho z nich: co prožívá, co si myslí, jak vnímá situaci.
Pozornost lze věnovat i postavě Diviše Černína, jediného popraveného katolíka. Žáci mohou hledat odpověď na otázku, proč byl popraven, i když sdílel víru s vítěznou stranou – a tím si uvědomit, že rozhodující nebyla pouze náboženská příslušnost, ale i politické postoje a konkrétní činy.
