15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Bavorsko a jižní Čechy si připomínají 1000 let od první zmínky o Zlaté neboli také solné stezce. Po dlouhá staletí to byla obchodní tepna z bavorského Pasova do jihočeských Prachatic. Reportáž popisuje zážitky z této stezky, kterou nadšenci prošli tradičním způsobem – s koňmi.
Vztahy Lotyšska a Ruska nebyly po rozpadu Sovětského svazu nijak vřelé. Lotyšsko se spolu se svými pobaltskými sousedy Litvou a Estonskem stalo součástí jak Evropské unie, tak Severoatlantické aliance. Začátek války na Ukrajině v únoru 2022 v Lotyšsku ještě prohloubil historické trauma a animozitu vůči Ruské federaci i Bělorusku. V hlavním městě Rize se začal bourat pomník z doby druhé světové války, který připomínal vítězství Rudé armády nad nacistickým Německem. Pomník je totiž stále více vnímán jako symbol ruské okupace. Podobným způsobem má v zemi dojít k demolici dalších asi tří set pomníků ze sovětské éry. Jak je na tom pobaltský stát ekonomicky, vojensky a čím může být inspirací pro ČR?
Helsinky leží na více než třech stovkách ostrovů, které spojují mosty, a pokud ne, tak se z jednoho na druhý dostanete jednoduše loďkou. Na prohlídku finského hlavního města se vydáme s Miroslavem Karasem, se kterým uvidíme třeba nejstarší helsinský trh, kde jsou k dostání především čerstvé ryby, káva a zmrzlina, navštívíme katedrálu Tuomiokirkko nebo námořní obrannou pevnost Suomenlinna.
Prohlédneme si baskické město Vitoria, které vzniklo již koncem 12. století. Zachovalé historické centrum tvoří středověké věže a renesanční paláce. Ulice jsou dodnes pojmenované po středověkých řemeslnících. Na řadě míst běžně najdeme pohyblivé chodníky pro usnadnění pohybu v kopcovitém terénu. Na předměstí se nachází mokřady chráněné Ramsarskou úmluvou.
Pasáž zachycuje průběh mobilizace v českých zemích v roce 1914 a náladu obyvatelstva na počátku 1. světové války.
„Jestliže vydáte Moravskou Ostravu, vydáte Německo! Moravskou Ostravu je nutno udržet stůj co stůj!" To jsou slova Adolfa Hitlera ke konci 2. světové války. Ostravsko představovalo pro nacistické Německo stěžejní průmyslovou oblast i důležitý infrastrukturní uzel. Jak tedy vypadala situace na Ostravsku na konci 2. světové války? Dozvíme se v debatě odborníků v pořadu Historie.cs.
Ukrajinští obrozenci a nacionalisté ve 20. století. Marné i tragické pokusy o samostatný stát, který se nikomu nechtělo jen tak dát. A jakou roli v jejich snažení hrálo působení Ukrajinců u nás za první republiky? Kdo jsou to Rusíni? Jak probíhalo ukrajinské národní obrození?
Izraelský stát, který vznikl v květnu 1948 na základě deklarace OSN, musel svou existenci hájit hned od počátku vojensky. V první arabsko-izraelské válce sehrálo úlohu i Československo, které vycvičilo letce a dodávalo zbraně. Situace na Blízkém východě ovšem nebyla stabilizována a definitivně vyřešena není dodnes.
Reportáž popisující politickou a hospodářskou situaci v Ázerbajdžánu na pozadí konání soutěže Eurovize a rozhovor s politologem o fungování státu.
Kurdové jsou jeden z nejpočetnějších národů světa, kteří nemají vlastní stát. Kurdské oblasti díky postkoloniálnímu překreslování map najdeme roztroušené v několika zemích – od Arménie, přes Turecko, Sýrii, až po Írán. Pouze na severu Iráku si Kurdové nedávno vymohli autonomii.
Válka po 44 dnech skončila, Arméni prohráli. Loučí se s domovy i posvátnými místy, které musí opustit. Cítí se zrazeni svými politiky. Zapalují vlastní domy, aby v nich nově příchozí nemohli žít. Podobně jako Azerové, kteří jako národnostní menšina z Karabachu odcházeli před 25 lety, kdy naopak zvítězili Arméni. Spory o toto území trvají ale už 100 let. Otcové hledají těla padlých synů. Zasetá nenávist má opět hlubší a silnější kořeny.
Haná, krajina bohatých statků, návštěvníky přivítá větrnými mlýny. Staré časy připomenou i rázovité stodoly, hanácké nářečí nebo bohatě vyšívané kroje. Podíváme se také, jak vypadala hanácká svatba. Proč tyhle dobré časy skončily?
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.