15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
Z databáze původních lesů z 32 evropských států vyplývá, že Česká republika má původní lesy dobře zmapované. Co se z databáze, kterou vytvořil mezinárodní tým včetně českých expertů, můžeme o pralesích v ČR i v jiných státech Evropy také dozvědět?
Reportáž Objektivu z března roku 2025 vás zavede na jeden ze sedmi hlavních Kanárských ostrovů, ostrov La Palma. Ten je, stejně jako ostatní Kanárské ostrovy, sopečného původu. Co a jak vulkanická činnost na ostrově ovlivňuje, zjistíte v této reportáži.
Před druhou světovou válkou žilo ve Lvově zhruba 100 tisíc Židů, což byla tehdy třetina obyvatel města. Téměř všichni byli zavražděni v nedalekém koncentračním a pracovním táboře a v židovské čtvrti byla zničena řada významných budov. V místě bývalého ghetta dnes stojí památník holocaustu. Jak ke lvovské tragédii došlo?
V druhé polovině 19. století odešlo z rakouské monarchie asi šestnáct tisíc Čechů kvůli těžkým životním podmínkám. Zvláště je lákalo velké množství levné zemědělské půdy a další výhody, které jim slibovalo carské Rusko. Na Volyni vzniklo mnoho českých vesnic, další část se usadila v již existujících sídlech. Češi sem přinesli své zkušenosti i znalosti a podstatně přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně. Podívejte se na stručnou historii jejich počátků na Volyni.
Reportáž a rozhovor se sinoložkou Olgou Lomovou o 40. výročí od začátku hospodářských reforem čínského vůdce Teng Siao-pchinga, které nastartovaly bezprecedentní růst ekonomiky.
Údolí řeky Mosely v Lucembursku je jednou z nejznámějších vinařských oblastí. Pěstuje se zde 9 různých odrůd, mezi nimiž nechybí rýnský ryzlink, rulandské modré nebo chardonnay. V údolí Mosely se rozkládá kanton Remich, ve kterém leží například lázeňské město Mondorf-les-Bains a obec Schengen, ve které byla v roce 1985 podepsána Schengenská dohoda.
Operace Barbarossa, útok nacistického Německa na Sovětský svaz, byla největší vojenskou operací v dějinách. Třímilionová německá armáda vtrhla 22. června 1941 na území SSSR. Důležitou roli při vojenské invazi hrály i vlaky, které byly klíčové pro přepravu nejen vojáků, ale především materiálu.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Kdy začaly konflikty mezi Židy a Araby v Palestině? Kvůli čemu začaly? Dokument z roku 1968 přibližuje historii osidlování Palestiny židovským obyvatelstvem (od konce 20. století), vztah mezi nově příchozími Židy a Araby, okolnosti vzniku státu Izrael a následnou tzv. první arabsko-izraelskou válku.
Válka po 44 dnech skončila, Arméni prohráli. Loučí se s domovy i posvátnými místy, které musí opustit. Cítí se zrazeni svými politiky. Zapalují vlastní domy, aby v nich nově příchozí nemohli žít. Podobně jako Azerové, kteří jako národnostní menšina z Karabachu odcházeli před 25 lety, kdy naopak zvítězili Arméni. Spory o toto území trvají ale už 100 let. Otcové hledají těla padlých synů. Zasetá nenávist má opět hlubší a silnější kořeny.
V roce 2008 vznikl dosud nejmladší stát Evropy, Kosovo. Jeho vyhlášení však s sebou přineslo řadu otazníků. Největším odpůrcem kosovské nezávislosti je Srbsko, od něhož se Kosovo odtrhlo. Soužití šestiprocentní srbské menšiny v Kosovu s většinovými kosovskými Albánci je značně problematické. Během roku 2022 opakovaně eskalovalo napětí, v prosinci dokonce došlo k několika přestřelkám mezi kosovskými policisty a srbskou menšinou. Srbský prezident Aleksandar Vučić Kosovu pohrozil vojenskou obranou zájmů srbské menšiny v Kosovu. Samo Srbsko totiž stále vnímá Kosovo jako svoje území. Kam až může napětí eskalovat?
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.