15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
V roce 1996 byl Lednicko-valtický areál zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Díky tomu se podařilo postupně opravit řadu památek a výrazně se zvýšil počet turistů z Česka i zahraničí, což vítají zejména hoteliéři a restauratéři. Negativní stránkou je zejména dopravní situace a omezený rozvoj obcí a podnikatelských aktivit v areálu. Přesto výhody zápisu památky do seznamu UNESCO převažují, areál se dočkal rekonstrukcí za více než 1 miliardu korun.
Vztahy zemí na Blízkém východě se začaly okolo roku 2020 výrazně proměňovat. Izrael, Bahrajn a Spojené arabské emiráty spolu právě v tomto roce uzavřely investiční dohody a i v následujících letech pokračovalo sbližování Izraele s arabskými zeměmi v regionu. Za sbližováním dlouholetých nepřátel však jsou nejen bohulibé cíle. Vytváří tak hráz proti společnému nepříteli oblasti, Íránu. Ten sleduje vývoj blízkovýchodních vztahů s velkým znepokojením a hovoří o komplotu sionistů, Ameriky a arabských zrádců. Ani Palestinci nejsou těmito kroky příliš nadšeni a cítí, že prohrávají svůj boj o určování své autonomity.
Jen málo míst má za sebou takovou proměnu jako ukrajinská Halič. Ještě před druhou světovou válkou zde žilo na milion židů, jejich komunity byly v každém městečku a region se těšil pověsti důležitého centra židovské kultury. Po nacistickém holocaustu se domů vrátilo jen několik jednotlivců. Během války zmizely mnohé židovské památky, další chátraly během sovětských let. My se podíváme na to, co z bohaté židovské historie v Haliči zbylo.
Vylodění v Normandii v červnu 1944 znamenalo zásadní obrat ve vývoji druhé světové války. Otevřela se tak tolik očekávaná druhá fronta a urychlila konec nacistické nadvlády nad Evropou. Připomeňte si některé momenty dne D a poznejte českou stopu při vylodění.
Už během závěrečných měsíců druhé světové války se rodil první mezinárodní soudní tribunál, který nakonec zasedl symbolicky v Norimberku, ve městě, kde dříve probíhaly nacistické sjezdy a kde byly vyhlášeny v roce 1935 rasové zákony. Proces s představiteli nacistického režimu byl v mnohém průlomový. Asi nejsilnějším zážitkem a zlomem v jednání byl dokument o proběhlých hrůzách.
Milan Rastislav Štefánik byl slovenský politik, který sehrál významnou roli při vzniku Československa. Jaký význam měl pro formování československé armády, ale i československého národa? Které vlastnosti a dovednosti mu napomáhaly k úspěchu? Nejen o tom, ale i o jeho pohnutém konci se více dozvíme v pořadu Historie.cs.
Reportáž připomíná 40. výročí íránské revoluce (1978 až 1979), jednu z událostí 20. století. Prostřednictvím rozhovoru s židovským uprchlíkem íránského původu přibližuje změny v zemi pod novým režimem islámské republiky, který zdaleka nedopadl jen na židy.
Přestože Lichtenštejnské knížectví zaujímá rozlohu jen asi jedné třetiny území Prahy, patří mezi nejbohatší země světa. Formálním vládcem je kníže Hans Adam II., pravomoci ale předal synovi Aloisovi. Vzhledem k původu a zodpovědnosti spojené s vládnutím je pochopitelné, že jejich výchova, vzdělání, ale i postavení například mezi spolužáky byly poněkud odlišné.
Lofoty jsou souostroví tvořené asi osmdesáti ostrovy ležícími až za severním polárním kruhem. Jejich příroda je skutečně panenská, jsou rájem rybářů, skialpinistů či milovníků surfování. Počasí se tu předpovídá jen velmi těžko, proměňuje se často i několikrát denně. Přestože klima Lofot je pro Středoevropany poměrně drsné, jsou Lofoty oteplovány výběžkem Golfského proudu, a tak je podnebí ostrovů výrazně teplejší než ve stejných zeměpisných šířkách kdekoliv na světě. Vydejte se s námi na exkurzi na toto kouzelné místo.
Vypravíme se na ostrov Lewis a Harris ze skotského souostroví Vnější Hebridy, kde se vedle angličtiny mluví i skotskou gaelštinou. Seznámíme se s jednou místní rodinou a jejím životem. Poznáme také přírodní prostředí tohoto ostrova, k němuž neodmyslitelně patří ovce, z jejichž vlny se vyrábí slavný hebridský tvíd. Výroba této látky má svá specifická pravidla.
Na východě Moldavska se nachází oblast zvaná Podněstří. Území na levém břehu Dněstru obývají Moldavané, Rusové i Ukrajinci. Obyvatelé oblasti již na počátku 90. let vyhlásili autonomii, Podněsterskou lidovou republiku. Moldavská vláda nezávislost Podněstří odmítla, stejně jako členské státy OSN. Tento „zamrzlý“ konflikt v roce 2022 opět ožil. V souvislosti s válkou na Ukrajině totiž vyvstala obava, zda Rusko nebude o Podněstří usilovat. Tyto obavy přiživily i útoky v oblasti, po nichž Moskva začala hovořit o ochraně rusky mluvícího obyvatelstva v Podněstří. Reportáž přináší mimo jiné pohled místních obyvatel.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.