15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Dnešní ukrajinská Volyň bývala místem, kde vedle sebe žilo ve shodě několik národností: Ukrajinci, Poláci, Židé, Němci a také volyňští Češi. Druhá světová válka ale obrátila zdejší obyvatele proti sobě a přinesla události, které všechno změnily. Po stopách minulosti nás provede pořad Objektiv (2021).
Rok 1956 byl velmi bohatý na zásadní politické události ve světě. Kromě sovětského zásahu v Maďarsku došlo k tzv. suezské krizi, válce mezi Egyptem a Izraelem, který podpořily dvě hlavní evropské mocnosti, a to Velké Británie a Francie. Postoj USA byl však pro mnohé překvapivý. Reportáž byla odvysílána v hlavní zpravodajské relaci na začátku listopadu 2016.
Jerevan je milionové hlavní město zakavkazské Arménie. Ta si ve 20. století prošla velmi složitým vývojem. Po strašlivé genocidě Arménů Turky v letech první světové války přišla sovětská éra. Právě ta zásadně poznamenala tvář Jerevanu, v jehož blízkosti se tyčí majestátní pětitisícovka, biblická hora Ararat. Za Sovětského svazu byl Jerevan navržen jako architektonický objekt a velmi se proměnil.
Ruský venkov trpí odchodem lidí do měst. Ve vesnicích žije už asi jen 27 procent ze 146 milionu Rusů. Aby venkovské tradice nevymizely, snaží se je regiony podporovat. Například v severoruské oblasti Vologda vznikají živé skanzeny nebo muzea místních řemesel. Podíváme se i do kláštera, který byl svého času gulagem.
Dne 16. října 1962 začala patrně největší krize v dějinách studené války. Sovětský svaz rozmístil jaderné rakety na Kubě a přímo tak ohrozil území Spojených států. USA v reakci na vzniklou situaci vyhlásily námořní blokádu Kuby. Komunistická propaganda v Československu však viděla celou otázku poněkud v jiném světle. Podívejte se na dobové záběry a zkuste pochopit, co, jak a proč se vlastně dělo.
Video přibližuje události roku 1945, kdy se po konci druhé světové války na zámku v Postupimi nedaleko Berlína sešli představitelé vítězných mocností. Tato takzvaná velká trojka měla jednat o poválečném uspořádání Evropy, válečných reparacích a odsunu německého obyvatelstva ze států střední Evropy do Německa. Toto jednání však již předznamenávalo budoucí konflikt, který se zapsal do historie jako studená válka. Západ a Sovětský svaz se střetly nejen v otázce reparací. Podívejte se na zpravodajskou reportáž k 75. výročí této události (2020).
Výstavbou Berlínské zdi, která měřila 156 km a stála přes 28 let, bylo město doslova rozetnuto. Kromě samotného města byli častokrát rozděleni i blízcí lidé. Mnozí se pokoušeli zeď překonat a dostat se tak do Západního Berlína, z toho důvodu byla zeď neustále zdokonalována. Dnes jako připomínka na několika místech Berlínská zeď stále stojí, jinde je alespoň naznačen její průběh.
Celou druhou polovinu 20. století nazýváme obdobím studené války. Eskalované napětí v rámci karibské krize se přeneslo také do střední Evropy. Československá lidová armáda byla uvedena do stavu bojové pohotovosti. Po zveřejnění tajných plánů Varšavské smlouvy v roce 2006 se dozvídáme o tehdy plánované útočné válce východního bloku proti Západu. Československá armáda pak měla být použita jako jakýsi předvoj sovětské armády v útoku na západní Evropu. Československo mělo tehdy největší procento lidí ve zbrani a nikdo si neuvědomoval, že bychom měli být pouhou obětí. Vše se mělo odehrát za masového použití jaderných zbraní. Poslechněte si šílené plány, na které naštěstí nedošlo.
V pořadu Horizont ČT24 (2025) reaguje Jakub Landovský (výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe) na americké snahy navrátit Panamský průplav pod americkou kontrolu. Spojené státy Panamský průplav dostavěly před více než sto lety, v roce 1999 ho předaly pod správu Panamy.
V Gaze vládne palestinská politicko-teroristická skupina Hamás, která má u místního obyvatelstva podporu i vlivem velké chudoby, způsobené blokádou ze strany Izraele a Egypta. Ve videu z francouzského dokumentárního pořadu o Hamásu (2023) se dozvíte, jak se v Gaze žilo před útokem Hamásu v říjnu 2023, jaké jsou motivace jednotlivců pro vstup do Hamásu či pro jeho podporu a jakým způsobem si Hamás získává podporu mladých lidí.
Analýza, která se zabývá potenciálními důsledky Brexitu na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Ukazuje rizika spojená s ekonomikou i historickým kontextem sporu.
Architekt a herec David Vávra nás v originální street movie proveze svým malotraktorem údolím Jizery. Náš průvodce skládá verše na počest severočeským Semilům, Železnému Brodu a Turnovu. Objevíme originální díla architektury světového střihu i stavební poklesky, které jsou svědky vkusu a potřeb časů minulých.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.