15:43
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
V roce 2016 uplynulo sto let od začátku provozu Transsibiřské magistrály. Pořad představuje tuto nejdelší železniční trať světa. Jaké jsou její parametry a historie? Jaká je současná podoba cestování na ní?
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Dne 24. února 2022 vypukl válečný konflikt, ve kterém Rusko napadlo suverénní stát Ukrajinu. Na území Evropy se jedná o první vojenský konflikt po více než 20 letech.
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Jan Šmíd zve v cestopisné reportáži diváky k cestě na nejvyšší sopku Evropy – Etnu na Sicílii.
Přejdete-li ve Skopje starý kamenný most přes řeku Vardar, ocitnete se rázem v předsálí Orientu – Makedonii, v jedné z nejchudších zemí Evropy.
Všechny cesty vedou do Říma. Ale víte, kam přesně? Odkud pochází mramor z baziliky sv. Petra? Ukázka historického centra Říma nás seznámí také s tím, jaký otisk zanechali v italské kuchyni Židé a co s nimi papež Pavel IV. provedl?
Reportáž odpovídá na otázky, kde žije česká menšina v Moldavsku, jak se tam Češi objevili a jak se jim tam nyní žije.
V tomto díle cestopisu se vydáme do severoindické Ágry za nejslavnějšími indickými památkami, jakými jsou Tádž Mahal a Rudá pevnost. Ve své době byla Ágra druhým nejvýznamnějším městem říše a Tádž Mahal patří dodnes k nejkrásnějším stavbám světa. Kdo a proč ho nechal postavit? A věděli jste, že je to vlastně hrobka, na jejíž stavbě se podíleli i architekti z Evropy? Jak se ironií osudu dostal nejslavnější obyvatel Rudé pevnosti ke svému výhledu na Tádž Mahal?
Národní přírodní památka „NPP Dunajovické kopce“ je vyvýšené území nad obcí Dolní Dunajovice blízko Mikulova. Je chráněné pro svoji přírodní jedinečnost uprostřed zemědělsky využívané krajiny. Jedná se o lokalitu v minulosti obdělávanou a poté ponechanou ladem. Vytvořil se tu přírodně blízký stepní ekosystém. Ve spojení s okolními obdělávanými vinicemi a panoramatem Pálavy je toto území nesporně dalším kouzelným místem jižní Moravy.
Půjdeš, tati, do války? Kdy už to skončí? Kdo si začal? My taky umřeme? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka Lucie Kotková.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
9 528
362
2 022
845
46
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.