04:03
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Na světě je zhruba 180 měn a ty mají různou hodnotu. Co nebo kdo ji určuje? Proč se často říká, že naše koruna je „silná", nebo naopak „slabá"? Video přináší nejen tyto, ale i další informace o měnových kurzech.
Vysvětlení, proč se v různých státech platí různými penězi a proč má každý stát svou vlastní měnu. Popisuje rozdíly mezi měnami a přináší informace o směnných kurzech.
Po vzniku samostatného Československa došlo i na vznik národní měny. Cesta vedla od kolkování rakousko-uherských bankovek československým kolkem na přelomu února a března 1919, přes vydání českých státovek v dubnu téhož roku, až k zákonu z roku 1926, kterým byla založena Národní banka Československá. Teprve v okamžiku, kdy existuje centrální banka, může stát vydávat své vlastní bankovky. Otázka panovala i kolem názvu české měny: mnoho nescházelo a mohli jsme dnes platit sokolem.
Jak se určují ceny letenek? Proč se někdy dostanete na druhý konec Evropy za tisíce a jindy za pár stovek korun? Letecké společnosti pracují s tzv. letenkovými koši a zároveň spoléhají na to, že letadly létají turisté i pasažéři cestující služebně. Každá z těchto skupin je ale ochotná utratit za pořízení letenek úplně jiné částky. Podívejte se, co všechno ještě hraje roli.
Existuje stále velké množství lidí, kteří tvrdí, že „za komunistů bylo líp“. Pokud se však podíváme na vývoj růstu a struktury spotřebních výdajů domácností od roku 1970 do roku 2010, naskytne se nám spíše opačný obrázek. Přinejmenším z ekonomického hlediska se podle statistických údajů životní úroveň jednoznačně zvýšila. Konkrétní subjektivní hodnocení, kdy bylo líp, však bývá často ovlivněno různými faktory a pocity lidí se tak s oficiální statistikou často rozcházejí. Podívejme se na to, co říká statistika.
Jakub Pantoflíček, student semináře na Katedře multimédií VŠE (2025), pro ČT EDU vysvětluje, co je politický systém a jaké existují jeho hlavní formy. Představuje demokracii, monarchii, teokracii, diktaturu i anarchii, upozorňuje na jejich silné i slabé stránky a připomíná, že podoba politického systému ovlivňuje každodenní život lidí.
Přímá volba prezidenta bývá často vnímána jako krok k větší demokracii. Politolog Tomáš Lebeda však v Událostech, komentářích (2011) upozorňuje na její úskalí v kontextu českého parlamentního systému. Prezident má u nás i bez přímé volby poměrně silné pravomoci – jmenuje ústavní soudce či členy bankovní rady – a zároveň je tradičně vnímán jako silná autorita. Přímá volba tak může tuto pozici dále posilovat, a tím narušovat rovnováhu mezi prezidentem a vládou.
Daň je povinná, zákonem uložená platba, která je zároveň také nenávratná, neekvivalentní a neúčelová. Ekonom ve videu vysvětluje, co to znamená a jak se nás to v každodenním životě týká. Tipněte si, která daň přináší nejvíce peněz (zhruba pětinu) do státního rozpočtu. A ten zbytek?
13 744
868
4 843
1 164
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.