Pozemková reforma 1919

Brzy po vzniku samostatného Československa v roce 1918 přikročil nový stát k vyvlastnění/zestátnění zemědělské půdy nad 150 hektarů (nebo celkově nad 250 ha). Reforma se dotýkala bývalých vládnoucích Habsburků, šlechtických rodů i majetku církve a dalších velkostatkářů. Pro představu, jen pozemkový majetek rodu Schwarzenbergů byl okolo 250 000 hektarů. Největším problémem byla do budoucna informace, že půdu lze vyvlastnit, byť za první republiky za jistou náhradu. Jinou rovinu záboru půdy pak najdeme po roce 1948.

Z pořadu:

• Historie.cs

Témata:

• Moderní doba - české dějiny

Námět do výuky:

• Česká šlechta

Vhodné pro stupeň:

• 2. stupeň ZŠ
• Střední škola

Vhodné pro předmět:

• Dějepis

Klíčová slova:

• první republika
• Tomáš Garrigue Masaryk
• období první republiky
• Masaryk
• Československá republika
• zábor půdy
• Schwarzenbergové

Materiály ke stažení

Pracovní list: Příběh české šlechty

Počátky české šlechty spadají už do 10. století. V průběhu staletí stáli její představitelé u většiny významných událostí českých dějin. Tento pracovní list se primárně zaměřuje na osudy šlechty po vzniku Československé republiky v roce 1918.