03:03
Nejznámější legendou o sv. Martinovi je ta o setkání Martina se žebrákem, kterému věnoval polovinu svého pláště. Poté odešel z armády a založil klášter. Významnou roli v jeho životě sehrála i husa, která dala vzniknout významné svatomartinské tradici.
Halloween je anglosaský magický lidový svátek, který se slaví většinou v anglicky mluvících zemích. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu s tradičním pořekadlem a koledují o sladkosti. Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci, sovy, výři atd. Typickými barvami jsou oranžová a černá.
Svátek Tří králů ukončuje období Vánoc a tradice s ním spojené přežívají dodnes. Jak je to ale s legendou o mudrcích z východu? Zdá se, že s jistotou o třech králích nevíme takřka nic.
Kdo rozhodl, že se Velikonoce slaví první neděli po prvním jarním úplňku? Jaký svátek vznikl spíše náhodou, než na základě promyšlené tradice? Po zhlédnutí videa nebudete už mimo jiné tápat, o čem je vlastně koleda Hody, hody!
Informace o podobenstvích a proč je Ježíš Kristus využíval. Chtěl lidem nepředstavitelnou skutečnost přiblížit pomocí něčeho, co dobře znali, co jim bylo blízké z každodenního života.
Komunisté po uzavření klášterů převzali veškerý církevní movitý i nemovitý majetek. Budovy obvykle využívala státní bezpečnost, armáda nebo úřady, popřípadě zůstaly nevyužity a chátraly. Movitý majetek byl často rozkraden nebo zničen, někdy jím byly vybaveny zámky, muzea a galerie. Kláštery však často vlastnily i díla vysoké umělecké kvality, která se naštěstí většinou podařilo zachránit díky Národní galerii a Národní knihovně.
V hinduistické náboženské tradici se setkáme se dvěma způsoby modlitby: vnitřní (meditace) a vnější (kírtan), která je společná. Obě mají podobnou formu, osobní meditace však probíhá s pomocí růžence, který funguje stejně jako v křesťanství - jako počítadlo manter. Kírtan se provádí v souvislosti s obřady v chrámech vždy v určitou dobu. Osobní modlitba se doporučuje dělat co nejdříve ráno. Cílem je mít modlitbu neustále v sobě. Seriál Prolínání světů provádí světovými náboženstvími s cílem porozumět jim a ukazovat, jak nás přesahují.
Pořad popisuje buddhismus jakožto druhé indické náboženství. Vznikl ve starých indických dobách a je spjat s životem a postavou Buddhy („Probuzený“), který se stal zakladatelem buddhistického učení. Pasáž dále vysvětluje, že základy učení jsou obsaženy ve Čtyřech ušlechtilých pravdách a člověk osvobozený od samsáry dospívá k nirváně.
Jedličkův ústav vznikl v roce 1913 v areálu vyšehradské pevnosti. Zde se nachází dodnes, i když se časem rozšířil o další budovy. Už od počátku šlo o vzorové zařízení s moderním pojetím rehabilitace a výchovy tělesně postižených dětí. Zlatá léta ústavu přišla v období první republiky, kdy zde působily výrazné osobnosti v podobě ředitelů Františka Bakuleho a Augustina Bartoše. Prvně jmenovaný založil mj. pěvecký sbor Bakulovi zpěváčci, který procestoval skoro celý svět.
Pasáž se zabývá chováním zvířat. Jsou tu zmíněny vědy jako etologie a sociobiologie. Je zde vysvětleno, že chování různých druhů zvířat má často stejný evoluční základ, díky kterému můžeme chování porozumět. Video zmiňuje, kterým druhům je vlastní epizodická nebo autobiografická paměť, typická pro člověka. Pozornost je dále věnována podmíněným a nepodmíněným reflexům. Dozvíme se např., jakým způsobem jsou cvičena zvířata v zoo a proč se k jejich výcviku ošetřovatelé uchylují. Závěrečná část nás zavede k psímu psychologovi. Dozvíme se, proč si vždycky nemusejí rozumět třeba ani psi navzájem, co s tím anebo jaký je rozdíl v chování psů a vlků. Závěrečné poselství je věnováno tematice komunikace a strachu: nejčastěji se bojíme, když tomu druhému nerozumíme, což v nás může vyvolat agresi. To platí pro řadu zvířat včetně člověka.
Jezídské hroby se liší dle svého umístění, ale to nemění nic na tom, že všichni jezídi touží být pohřbeni v rubáši posvěceném vodou ze svatého pramene. Jezídské hroby a pohřbívání musí splnit určitá pravidla. Jezídi věří v převtělování a v to, že během života mají na ramenou dva anděly, kteří zaznamenávají dobré skutky a hříchy. Po smrti a převtělení je ale možné svůj stav změnit.
Roku 1875 byla v Praze založena poslední z centrálních chudinských institucí, městský sirotčinec. Do té doby dávala zemská správa přednost tomu, aby byli sirotci zaopatřováni v rodinách, kde získávali výchovu, vzdělání a pracovní uplatnění. Původní budova sirotčince na Pohořelci prostorově nedostačovala, proto město nechalo postavit novou budovu na Hradčanech. V ní sirotčinec a posléze dětský domov hlavního města Prahy sídlil až do 50. let 20. století.
14 037
797
4 771
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.