01:33
Má filosofie místo v milostných vztazích? Vysvětlení pojmu resentiment německého filosofa Friedricha Nietzscheho dokáže, že ano. Pokrytecká morálka, maskování vlastního naštvání versus skutečné morální provinění. Výstižná animovaná série propojuje běžný lidský svět s filosofickými myšlenkami a filosofy.
Už antická filosofie řešila otázku prokrastinace. Aristotelés přemýšlel, jak je to s naším vnitřním rozporem a nevládou nad sebou samými. A že to nakonec vymyslel! Výstižná animovaná série propojuje běžný lidský svět s filosofickými myšlenkami a filosofy.
Jak jde dohromady psí moč a filosofie? Díky přístupu osvícence Immanuela Kanta k fenoménu poznávání pochopíte. Jako lidé známe svět jen z části, naše poznání je omezené. A hlavně úplně jiné než třeba u zmíněných psů. Výstižná animovaná série propojuje běžný lidský svět s filosofickými myšlenkami a filosofy.
Napadlo by vás, že pozvání na pivo může souviset s filosofií? Seznamte se s metodou závoje nevědomosti amerického filosofa Johna Rawlse a uvidíte, jak lze vyzrát na problém spravedlivého rozdělování zdrojů. Výstižná animovaná série propojuje běžný lidský svět s filosofickými myšlenkami a filosofy.
Píšu s hrubkami, jsem horší člověk? Rakouský filosof Ludwig Wittgenstein chápe jazyk jako různé řečové hry, ne jako jedna univerzální a striktní pravidla. Nepotřebujeme znát všechny znaky a jejich významy, abychom se domluvili. Výstižná animovaná série propojuje běžný lidský svět s filosofickými myšlenkami a filosofy.
Kdo nebo co určuje naši identitu? Anglický filosof John Locke spatřuje odpověď v našich vzpomínkách na minulost i v plánech do budoucna. Výstižná animovaná série propojuje běžný lidský svět s filosofickými myšlenkami a filosofy.
Patří ananas na pizzu? Však to znáte. Občas jsme postaveni před otázky, na které odpověď prostě nevíme. Antický filozof Sextus Empiricus zastává názor, že to je ale někdy dobře. Nejdůležitější není mít na vše názor, ale duševní klid a nadhled. Výstižná animovaná série propojuje běžný lidský svět s filozofickými myšlenkami a filozofy.
„Kdo jsi?“ „Odkud svět pochází?“ To jsou otázky, které si pokládají děti i dospělí a na něž se pokusil odpovědět norský spisovatel Jostein Gaarder ve své knize pro děti a mládež Sofiin svět (1991). Gaarder hovoří o vzniku románu, jeho vydání a celosvětovém úspěchu. Zmiňuje také pozitivní vztah Norů k filosofii a jejímu učení. V závěru se vyjadřuje k příběhům, které lidstvo od nepaměti doprovázejí, k filosofickým otázkám, jež kladou zejména děti, a ke zvolenému názvu knihy.
Filozof Jan Patočka byl jedním z prvních mluvčích Charty 77. Právě on jí vtiskl mravní rozměr, když zdůrazňoval, že nejde o mocenský politický boj, nýbrž o nastolení mravních základů, které musejí být vždy platné a nezávislé na tom, kdo je právě u moci. Na začátku března 1977 se setkal s nizozemským ministrem van der Stoelem, což režim rozzuřilo. Státní bezpečnost podrobila Patočku mnohahodinovému výslechu, po němž se zdravotně zhroutil a o několik dní později zemřel.
Může nás Komenský oslovit ještě dnes, i po staletích? Petr Jan Vinš, generální sekretář Ekumenické rady církví v ČR, se zamýšlí nad duchovním odkazem Komenského, klade si otázku, jaký je „jeho“ Komenský. Nachází přitom oporu v proroku Izajášovi. Komenského vidí jako postavu stíhanou ranami osudu, podobnou nalomené třtině, postavu, která se ale nikdy nezlomí a znovu se narovná, aby pokračovala v práci pro lidstvo…
Jitka je matka čtyř dětí, která vyznává zdravý životní styl, avšak potýká se se závislostí na alkoholu. Přes všechny své snahy abstinovat se v poslední době u Jitky objevuje zase recidiva. V pozadí přetrvávající závislosti může být strach nahlédnout do svého vnitřního světa a konkrétně pojmenovat, co ji k opakovaným recidivám přivádí. Dokáže Jitka udělat to, o čem sama mluví?
Otevřená svědectví ze života závislých žen v rámci jedné letní skupinové terapie v bohnické léčebně. Pozornost upoutají nejen pohnuté osudy jednotlivých respondentek, ale také situace, které v rámci kruhu skupiny vznikají: ženy na sebe živě reagují, nabízejí si vzájemně řešení, povzbuzují se, jiné se bojí, že už své problémy vyřešit nedokážou.
Na letních olympijských hrách v roce 2016 získal zlatou medaili pro Českou republiku jediný sportovec: judista Lukáš Krpálek. Okamžik jeho vítězství zachytil fotoreportér Vít Šimánek, který vzpomíná, jak fotografie vznikla a co vše toto vítězství doprovázelo. Připomíná i Lukášovo gesto na stupních vítězů.
10 927
558
3 199
1 009
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.