Pojďme se společně podívat na video o tom, že smrt patří k životu. Z našeho lidského pohledu je život velmi dlouhý a dá se v něm stihnout cokoliv. Všechno, co žije, ale také jednou umře. Snažit se vyhnout smrti by bylo pošetilé. Opotřebované tělo prostě přestane fungovat a to je konec. A co se děje po smrti? Co si myslíte vy?
Pálijský kánon (Tripitaka) je nejznámější verze souboru buddhistických textů, který se skládá ze 3 částí a je předmětem buddhistických koncilů. Tripitaka znamená Tři koše. Koš kázně obsahuje normy a pravidla mnišského chování. Druhý koš rozprav je sbírkou Buddhových promluv. A třetí koš zahrnuje Buddhovy promluvy zabývající se specifickými filozofickými tématy. V buddhismu se lze setkat s termíny jako sútra (učebnice, zkrácené teze učení), tantra (disciplína, metoda, speciální texty ve zvláštním jazyce) nebo mantra (shluk hlásek, zvuk vyvolávající vibrace).
Konfucius učil šesti druhům umění, kam patřilo čtení, psaní, počítání, jízda na voze, lukostřelba, hudba a rituály. Neučil je však pro vědomosti samé, ale vedl své studenty k tomu, aby našli něco, co vědomosti přesahuje. Tím by měl být ideál ušlechtilého člověka.
Modelem ideálního státního uspořádání Konfuciovi posloužila tehdejší patriarchální rodina. Konfucius navrhl patero mezilidských vztahů a každý z nich by se měl řídit určitými principy, které představují konfuciánské morální kategorie. Dále by se měl ideální člověk podle Konfucia snažit o 9 věcí. Jaké to jsou?
Buddhismus se do Tibetu podle legendy dostal prostřednictvím textu v sánskrtu, který spadl z nebes. Zásluhu na rozšíření buddhismu v Tibetu mají dva propagátoři; panovník Songcän Gampo, známý jako 1. tibetský buddhistický král, a další tibetský král Thisong Decän. Postupně tu vznikaly buddhistické kláštery a školy. V Tibetu se buddhismus šířil ve dvou vlnách. Nejvýznamnějším představitelem buddhistické Školy žlutých čepic je Dalajláma.
Buddha nechtěl stav nirvány definovat, raději tedy mluvil o tom, co nirvána není. Hovořil o ní ale také v pozitivních pojmech: pravda, jemnost, věčnost, mír, svoboda... Aby její význam přiblížil ostatním, používal při svém popisu mnoho slov.
Buddhismus se do Číny dostal z Indie a střední Asie po hedvábné stezce. V době krize konfuciánství aspiroval na úlohu státního náboženství, byl systematizován, postátněn a přijal do sebe konfuciánské prvky. Indický buddhismus se ale s domácím učením Konfuciovým moc nesžil. Proč?
Ke spojení šintó (odvěkého japonského náboženství) a buddhismu dochází ve spojitosti s Dógenem, zakladatelem japonské zenové školy Sótó. Během svého života byl Dógen v buddhismu vysvěcen na mnicha, studoval a navštěvoval duchovní vůdce, aby mu ujasnili jeho pochybnosti. Až po vycestování do Číny se mu to podařilo a dosáhl stavu procitnutí. Po návratu do Japonska zavádí praxi čínské školy Sótó. Propaguje tichou meditaci v sedě jako pravou bránu k autentickému buddhismu. Tím se dostává do rozporu s dalšími buddhistickými školami.
Kúkai, po smrti nazýván Kóbo Daiši, v Číně studoval jazyk sanskrt. Obrat v jeho životě představuje setkání s učitelem školy Šingon, který jej zasvětil a předal mu své učení. Do Kjóta Kúkai přiváží znalosti ukryté ve spoustě svazků. Část z nich pojednává o ezoterickém buddhismu. Kúkai věří, že k nirváně může dojít dříve než podle ostatních směrů buddhismu (tj. po cyklu několika znovuzrození). Škola Šingon tvrdí, že je to možné tady a teď, v tomto životě.
Buddha své žáky učil osmidílné stezce. Ta představuje osm správných aspektů života vedoucího k odstranění utrpení: správný názor, záměr, řeč, chování, žití, úsilí, bedlivost a soustředění. Co přesně to znamená?
Konfuciovo učení je nám známo díky jeho následovníkům a žákům. Stojí na třech pilířích: lidskost, učení se a rituály. Na Konfuciových myšlenkách stála organizace celé čínské společnosti, v jejímž čele stál císař. To nejdůležitější na Konfuciově pojetí vlády je rituální soulad, harmonizace mezilidských vztahů. Mnoho čínských panovníků se jím nechalo inspirovat při svém vládnutí, obřadech i organizaci. Konfucianismus je učením o společnosti, o postavení člověka ve společnosti a vztahu člověka k moci.
Šíření buddhismu začíná prvním psaným záznamem a následně překladem textů, většinou ze sanskrtu. Buddhismus se šířil z Indie po celé Asii, docházelo ke střetům s původními náboženskými tradicemi a některé z nich hodně ovlivnil. Proto dnes existuje více jeho podob. Hedvábná stezka v rozšiřování buddhistického učení sehrála významnou roli.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
