06:11
Češi a Slováci žili dlouhou dobu ve společném státě a stále k sobě mají velmi blízko. Přesto se Československo rozdělilo. Pořad hledá odpověď na otázku, proč se tak stalo.
Jak vznikala podoba vlajky České republiky a státních symbolů nově vzniklých států po rozpadu Československa, vysvětluje vexilolog Aleš Brožek. Česko jich má o tři více než Slovensko. Které to jsou a co mají symboly a barvy představovat? Kdy se který z nich používá? Jak je možné, že si Česká republika ponechala Československou bíločervenou vlajku s modrým klínem?
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Svobodná československá republika neměla dlouhého trvání. Touha Slováků po samostatném státě byla veliká, a tak už na konci roku 1992 došlo k rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky. Pozitivní bylo, že rozdělení proběhlo klidně a bez násilí. Pouto mezi oběma národy navíc nevymizelo a Češi se Slováky k sobě mají nadále velmi blízko.
Jednání Václava Klause a Vladimíra Mečiara o rozdělení Československa se konala v brněnské vile Tugendhat. Jak jednání ve vile probíhala? A proč bylo vybráno zrovna toto místo? Na otázky odpovídá tehdejší brněnský primátor Václav Mencl.
Máťa s Terezkou z planety YÓ se vydali lanovkou k jednomu z divů České republiky, horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně v Hrubém Jeseníku. Odtud mají také krásný kruhový výhled na okolní vrcholy i nejvyšší horu Hrubého Jeseníku, Praděd. Jak funguje přečerpávací elektrárna a k čemu slouží?
Václav Cílek putuje do severních Čech zasažených třetihorní sopečnou činností.
Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
Mokřady mají nezastupitelný význam pro zadržování vody v krajině, jsou domovem mnoha vzácných rostlin i živočichů. V Evropě však během posledních 100 let zůstala zachována pouze desetina rozlohy původních mokřadů. I v české krajině byly v minulosti mokřady vysušovány v rámci socialistické kolektivizace a zcelování polí. Zmizely jich statisíce hektarů. Nyní, při změnách klimatu, nám tyto produktivní ekosystémy zoufale chybí.
V květnu 2021 podnikl Izrael nálety na klíčová místa v Pásmu Gazy s cílem zlikvidovat několik důležitých členů organizace Hamás. Ta odpověděla raketovými nálety na izraelské území. Obě strany proti sobě podnikly několik dalších raketových útoků. Reportáž Horizontu ČT24 popisuje izraelské i palestinské nálety i následné nepokoje ze strany arabských obyvatel v izraelském městě Lod, přináší také pohled arabských obyvatel tohoto města na proběhlé nepokoje. Situaci v reportáži dále komentuje David Borek, zpravodaj ČT v Tel Avivu. Druhá polovina videa se věnuje historii konfliktu v Pásmu Gazy od 90. let až do současnosti.
Finsko se v roce 2023 a Švédsko v roce 2024 staly novými členy NATO. Proč k tomu u těchto dvou dlouhou dobu neutrálních států došlo? Jaké vztahy mají obě země s Ruskem?
Jihočeská vesnička Holašovice je jednou ze tří v Evropě, které se dostaly pod ochranu UNESCO. Stavení s malovanými štíty na návsi jsou unikátní ukázkou selského baroka, stylu jihočeské lidové architektury 19. století. Holašovice jsou živou vesnicí, většina historických domů je stále obydlena. Překrásné štíty, neobvykle zdobená okna i rukodělné výrobky obdivují turisté z celého světa.
Zámek Hradec nad Moravicí patří k nejvýznamnějším památkám Moravskoslezského kraje. Najdeme v něm největší zámeckou sbírku orientálního umění v Česku nebo například cemballo W. A. Mozarta. Nyní máme možnost si zámek prohlédnout po rozsáhlé rekonstrukci, ukončené v roce 2014.
13 747
773
4 703
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.