06:11
Češi a Slováci žili dlouhou dobu ve společném státě a stále k sobě mají velmi blízko. Přesto se Československo rozdělilo. Pořad hledá odpověď na otázku, proč se tak stalo.
Jak vznikala podoba vlajky České republiky a státních symbolů nově vzniklých států po rozpadu Československa, vysvětluje vexilolog Aleš Brožek. Česko jich má o tři více než Slovensko. Které to jsou a co mají symboly a barvy představovat? Kdy se který z nich používá? Jak je možné, že si Česká republika ponechala Československou bíločervenou vlajku s modrým klínem?
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Svobodná československá republika neměla dlouhého trvání. Touha Slováků po samostatném státě byla veliká, a tak už na konci roku 1992 došlo k rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky. Pozitivní bylo, že rozdělení proběhlo klidně a bez násilí. Pouto mezi oběma národy navíc nevymizelo a Češi se Slováky k sobě mají nadále velmi blízko.
Pořad ukazuje, jaké byly varianty pokračování Československa z pozice české a slovenské strany ve vzpomínkách tehdejších aktérů. Zmiňuje otázky, které tenkrát vyvstaly: federace, nebo konfederace? Bude existovat Československo, nebo se rozpadne?
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Druhé svobodné volby proběhly už po dvou letech a přinesly změnu. Občanské fórum se vyčerpalo a na jeho pozadí se začaly formovat nové politické strany se svými vlastními zájmy a cíli. Jednoznačným vítězem voleb v roce 1992 se stala Občanská demokratická strana a politická hvězda Václava Klause začala strmě stoupat vzhůru.
Jednání Václava Klause a Vladimíra Mečiara o rozdělení Československa se konala v brněnské vile Tugendhat. Jak jednání ve vile probíhala? A proč bylo vybráno zrovna toto místo? Na otázky odpovídá tehdejší brněnský primátor Václav Mencl.
Prohlédneme si přehradní nádrž Josefova Dolu v Jizerských horách, která zadržuje vodu z říčky Kamenice a spolu s vodní nádrží Souš zásobuje pitnou vodou domácnosti v Liberci a Jablonci nad Nisou. Poté navštívíme i samotnou obec Josefův Důl a dozvíme se o historii osídlování Jizerských hor.
Vysílač na Ještědu má pro obyvatele Liberce velký význam. Budova stojí na místě původního hotelu, který byl v roce 1963 zničen požárem. Vítězný návrh nové stavby na Ještědu byl vybrán díky tomu, že zahrnoval jak horský hotel a restauraci, tak televizní vysílač.
Kopřivnická firma Tatra vyrobila již v roce 1897 první automobil v českých zemích známý jako Präsident. Na osobní vozy se specializovala i nadále, zejména v meziválečném období. Po druhé světové válce se však postupně přeorientovala na výrobu těžkých nákladních aut známých jako „tatrovky“. Tatra Kopřivnice vyvinula celou řadu velmi úspěšných modelů a i v dnešní době patří tzv. tatrovky ke světové špičce.
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Reportáž českých novinářek o atmosféře v iráckém Kurdistánu, kde se v roce 2017 uskutečnilo referendum o vyhlášení nezávislosti.
Reportáž připomíná výročí největší genocidy od druhé světové války. Příspěvek stručně rekapituluje příčiny a průběh událostí v roce 1994. Za každou minutu tam zemřelo 6 lidí. Za sto dnů přišla Rwanda o pětinu populace. K zásahu se ve světě nenašla vůle. Generální tajemník OSN se za to před pěti lety omluvil. Přesto si sousedé dokázali odpustit. Vyrovnat se s takovou tragédií trvá několik generací, Rwanda ale dělá velké pokroky. V rozhovoru s afrikanistou Vojtěchem Šmolíkem je analyzována aktuální situace v regionu, která stále není dobrá, protože současný režim má uši všude. Etnicita pod povrchem stále hraje svou roli.
Sovětský svaz se rozpadl, pro Gruzii a Abcházii to však znamená řetězec krvavých konfliktů. Jaké jsou důvody a dopady gruzínsko-abchazského konfliktu?
Dělostřelecká tvrz Hanička byla vybudována v letech 1936–1938 jako součást československého opevnění proti rozpínajícímu se hitlerovskému Německu. Opevnění, které padlo do rukou Němcům po mnichovské dohodě roku 1938, se skládalo z těžkých i lehkých objektů a dělostřeleckých tvrzí. Hanička je jednou z pěti a zároveň největší z tvrzí, které se podařilo stavebně dokončit. Za komunistického režimu byla přestavována na protiatomový kryt, který by sloužil rozvědce.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.