06:11
Češi a Slováci žili dlouhou dobu ve společném státě a stále k sobě mají velmi blízko. Přesto se Československo rozdělilo. Pořad hledá odpověď na otázku, proč se tak stalo.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Svobodná československá republika neměla dlouhého trvání. Touha Slováků po samostatném státě byla veliká, a tak už na konci roku 1992 došlo k rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky. Pozitivní bylo, že rozdělení proběhlo klidně a bez násilí. Pouto mezi oběma národy navíc nevymizelo a Češi se Slováky k sobě mají nadále velmi blízko.
Jak vznikala podoba vlajky České republiky a státních symbolů nově vzniklých států po rozpadu Československa, vysvětluje vexilolog Aleš Brožek. Česko jich má o tři více než Slovensko. Které to jsou a co mají symboly a barvy představovat? Kdy se který z nich používá? Jak je možné, že si Česká republika ponechala Československou bíločervenou vlajku s modrým klínem?
Pořad ukazuje, jaké byly varianty pokračování Československa z pozice české a slovenské strany ve vzpomínkách tehdejších aktérů. Zmiňuje otázky, které tenkrát vyvstaly: federace, nebo konfederace? Bude existovat Československo, nebo se rozpadne?
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Druhé svobodné volby proběhly už po dvou letech a přinesly změnu. Občanské fórum se vyčerpalo a na jeho pozadí se začaly formovat nové politické strany se svými vlastními zájmy a cíli. Jednoznačným vítězem voleb v roce 1992 se stala Občanská demokratická strana a politická hvězda Václava Klause začala strmě stoupat vzhůru.
Jednání Václava Klause a Vladimíra Mečiara o rozdělení Československa se konala v brněnské vile Tugendhat. Jak jednání ve vile probíhala? A proč bylo vybráno zrovna toto místo? Na otázky odpovídá tehdejší brněnský primátor Václav Mencl.
Velký Bolevecký rybník měl před více než 10 lety velmi špatnou kvalitu vody kvůli velkému množství sinic. To se však díky čištění rybníka změnilo. Město přistoupilo ke kosení vodních rostlin a k chemickému ošetřování vody. Dnes má rybník velmi čistou vodu vhodnou k celoročnímu koupání.
Pasáž představuje Novohradské hory, přírodní park Česká Kanada, zmiňuje počátky českého rybníkářství, Žofínský prales a ukáže z ptačího pohledu renesanční vodní zámek Červená Lhota. A nejen to.
Neratov v Orlických horách byl po odsunu Němců prakticky vymazán z map. Z někdejšího slavného poutního místa zbyla jen ruina kostela. Po 25 letech činnosti Sdružení Neratov však vesnice tepe životem. Místní chráněné dílny umožňují lidem s postižením vést smysluplný život, součástí komunity je i obchod, speciální škola, pivovar, nebo opravený kostel s prosklenou střechou.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Zámek Hradec nad Moravicí patří k nejvýznamnějším památkám Moravskoslezského kraje. Najdeme v něm největší zámeckou sbírku orientálního umění v Česku nebo například cemballo W. A. Mozarta. Nyní máme možnost si zámek prohlédnout po rozsáhlé rekonstrukci, ukončené v roce 2014.
Zhlédněte s námi animovaný snímek o životě cestovatele a spisovatele Jiřího Hanzelky. Poslechněte si, jak se seznámil s Miroslavem Zikmundem, se kterým ve voze značky Tatra procestoval doslova celý svět, a co všechno na svých cestách zažili. Jiří vydal také několik cestopisů a bojoval za toleranci a lidská práva.
Pozapomenutý konflikt ke konci roku 2022 znovu rozhořívá. Kurdové jsou početný národ žijící především na území současných států Turecka, Sýrie, Iráku a Iránu. Nedávno pomohli porazit samozvaný Islámský stát a nyní očekávají podporu pro svůj hlavní cíl – vyhlášení nezávislého státu. Právě Turecko je však úhlavním nepřítelem Kurdů. Po nedávném atentátu v Istanbulu zesílily turecké útoky na kurdské pozice jak v Sýrii, tak v Iráku. Turecko navíc nahlas hovoří o pozemní operaci proti Kurdům, které obviňuje z přípravy atentátu. Ti však odpovědnost za atentát odmítají.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
10 927
558
3 199
1 009
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.