06:11
Češi a Slováci žili dlouhou dobu ve společném státě a stále k sobě mají velmi blízko. Přesto se Československo rozdělilo. Pořad hledá odpověď na otázku, proč se tak stalo.
Jak vznikala podoba vlajky České republiky a státních symbolů nově vzniklých států po rozpadu Československa, vysvětluje vexilolog Aleš Brožek. Česko jich má o tři více než Slovensko. Které to jsou a co mají symboly a barvy představovat? Kdy se který z nich používá? Jak je možné, že si Česká republika ponechala Československou bíločervenou vlajku s modrým klínem?
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Svobodná československá republika neměla dlouhého trvání. Touha Slováků po samostatném státě byla veliká, a tak už na konci roku 1992 došlo k rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky. Pozitivní bylo, že rozdělení proběhlo klidně a bez násilí. Pouto mezi oběma národy navíc nevymizelo a Češi se Slováky k sobě mají nadále velmi blízko.
Jednání Václava Klause a Vladimíra Mečiara o rozdělení Československa se konala v brněnské vile Tugendhat. Jak jednání ve vile probíhala? A proč bylo vybráno zrovna toto místo? Na otázky odpovídá tehdejší brněnský primátor Václav Mencl.
Rybník u obce Zahrádky byl založen v době Karla IV. V současné době patří spolu s přilehlými mokřadními ekosystémy k nejzajímavějším ornitologickým lokalitám v Česku. Jeho plocha je přibližně 360 ha, z čehož vodní hladina zabírá zhruba šestinu. Najdete na ní řadu rostlin, jedná se dokonce o vůbec největší plochu porostlou rákosem v Česku. Právě díky tomu je rybník ptačím rájem, který byl v roce 1933 vyhlášen rezervací. Byl také zapsán do seznamu mezinárodně významných mokřadů a mezi evropsky významné lokality. V oblasti se daří i řadě chráněných obojživelníků a brouků.
Nad městem Králíky se již přes tři staletí tyčí poutní kostel a klášter Hora Matky Boží. Tento poutní areál prozkoumává během svého putování po Pardubickém kraji herec Josef Polášek. Pastorační asistentka nám pak vysvětlí náboženskou symboliku obrazů v objektu, a to i ve vztahu k období 50. let 20. století, kdy byli řeholníci pronásledováni a internováni, mj. právě i v místním klášteře.
Navštívíme rodinnou slévárnu v Brně, která funguje již od roku 1912. Dnes je jedna z posledních v Česku, ve které se odlévá tradičním způsobem, tedy do pískových forem. Umělecké litiny z tohoto podniku můžeme najít po celém světě. Video představí historii slévárny i proces výroby.
V CHKO Jizerské hory pramení hned několik řek. Kromě nejznámější řeky Jizery ještě Lužická Nisa a Smědá. Meandry na horním toku Jizery lemují státní hranici s Polskem. Na polské straně najdeme i pramen této řeky. V 16. a 17. století byla v okolí Jizery objevena naleziště drahých kamenů, jako jsou safíry, rubíny nebo granáty, a také polodrahokamů.
Jaké jsou důsledky válečného konfliktu nazývaného „válka o Náhorní Karabach“? Jak se žije uprchlíkům, kteří byli vyhnáni ze svých domovů a zahnáni do cizí země?
Na severu Korejského poloostrova vládne stalinistický diktátor a hladomor, na jihu funguje demokracie a jedna z nejdynamičtějších ekonomik světa. Ani po 75 letech se ale Korea nevzdává snu na opětovné sjednocení. Příběh rozděleného národa připomíná Muzeum korejské války v Soulu.
Spojení s minulostí skrze krajinu je pravdivější a silnější než prostřednictvím písemností. I v krajině se dá číst a naslouchat starým příběhům, z kterých mrazí. Za jedním z nich se vydáme do podhůří Krušných hor. V okolí obce Přestanov zaujme několik pomníků připomínajících bitvu u Chlumce z roku 1813, kdy se zde rakouská, pruská a ruská armáda střetla s Napoleonovou armádou. Desítky tisíc padlých zde bylo narychlo zahrabaných do země, těla se však po deštích objevovala na povrchu a zemědělci zde odmítali obdělávat půdu. Až 17 let po bitvě vznikl přenesením ostatků nejpočetnější hromadný hrob u nás, který sdílí vojáci bez ohledu na národnost a zem, za kterou padli.
Krása romantických pláží je obvykle hlavním důvodem, proč turisté jezdí na Jamajku. Pokud však chceme poznat skutečnou Jamajku s jejími obyvateli, je třeba navštívit komunity rastafariánů. Reportáž nás zavede na jamajský venkov, kde se ilegálně pěstuje konopí. To, co Evropan považuje za nepřijatelné, může jinde sloužit k běžnému obstarávání obživy. Ať se nám to líbí, nebo ne, potvrzuje to kontrasty života na naší planetě.
13 464
755
4 588
1 300
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.