Přímá volba prezidenta: Ano, či ne?

Přímá volba prezidenta bývá často vnímána jako krok k větší demokracii. Politolog Tomáš Lebeda však v Událostech, komentářích (2011) upozorňuje na její úskalí v kontextu českého parlamentního systému. Prezident má u nás i bez přímé volby poměrně silné pravomoci – jmenuje ústavní soudce či členy bankovní rady – a zároveň je tradičně vnímán jako silná autorita. Přímá volba tak může tuto pozici dále posilovat, a tím narušovat rovnováhu mezi prezidentem a vládou.

Tip do výuky

Na úvod položte žákům a žákyním otázku: Co znamená mít silného prezidenta/prezidentku? Kdo by měl mít v parlamentní demokracii větší moc – vláda, nebo prezident? 

Po zhlédnutí videa dejte žákům výroky a nechte je rozhodnout, se kterými výroky souhlasí a proč:

• „Přímá volba prezidenta je demokratická a dává lidem větší vliv.“
• „Prezident, kterého si lidé zvolí přímo, má větší legitimitu.“
• „Silný prezident může oslabit vládu, zvlášť pokud je nejednotná.“
• "To, co je napsané v Ústavě, není vždy rozhodující – důležitá je politická praxe.“

Z pořadu:

• Události, komentáře

Témata:

• Stát
• Demokracie

Námět do výuky:

• Prezidentská volba v ČR

Vhodné pro stupeň:

• Střední škola

Vhodné pro předmět:

• Člověk a společnost
• Právo a politologie

Klíčová slova:

• demokracie
• hlava státu
• volba prezidenta
• český prezident
• přímá volba
• Ústava ČR
• prezidentská volba
• pravomoci prezidenta