05:15
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen atentát v Sarajevu, první světová válka, zákopová válka a také nasazení nových zbraní.
Třetím prezidentem Československa byl v listopadu roku 1938 zvolen právník Emil Hácha. Okolnosti volby i historické pozadí konce třicátých let odhaluje diskuse historiků z pořadu Historie.cs.
Most propojující pražské čtvrti Braník a Malou Chuchli byl postaven mezi lety 1949 a 1955. Přezdívá se mu "most inteligence", neboť na jeho výstavbě se museli podílet vysoce vzdělaní obyvatelé Československa, političtí vězni, lékaři, vědci, filozofové apod. Aspiroval na několik světových prvenství, výsledek byl však o dost jiný.
Václav Havel jako člen předsednictva Svazu československých spisovatelů natočil pro televizi prohlášení k upálení Jana Palacha. Čin hodnotil jako promyšlený akt, jako apel před lhostejností a beznadějí. Tvrdil, že nestačí jen promlouvat k mladým lidem, aby Jana Palacha nenásledovali. Žádal vyhlášení voleb a odstoupení členů současné vlády, kteří byli spojeni s kolaborantským jednáním v době pražského jara.
U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Během komunistického převratu, v únoru 1948, byl pochod studentů na Pražský hrad jediným veřejným vyjádřením protestu proti nastupující totalitě. Mnohatisícový dav vysokoškoláků, kteří přišli podpořit prezidenta Beneše a demokratické hodnoty, byl na Hradčanském náměstí a v Nerudově ulici zastaven policií a poté násilně rozehnán.
Ďáblický hřbitov je místem posledního odpočinku stovek hrdinů odboje. Od roku 1943 je zde pohřbívali nacisti, po roce 1948 zase komunisti. Ti zdejší hromadné hroby přestali používat před 60 lety. Jaké byly osudy lidí, jejichž životy skončily příliš brzy? Kolik lidí je v místních hromadných hrobech pohřbeno?
12 497
697
4 123
1 136
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.