09:45
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
V divadelní hře Fidlovačka zazněla roku 1834 poprvé píseň Kde domov můj. Od počátku tato píseň publikum zaujala a začala stále více pronikat mezi lid. Byla snadno zapamatovatelná, svou melodikou připomínala lidové písně a opěvovala českou zem jako domov, což působilo zvláště silně v dobách národní nesvobody. V průběhu doby se samozřejmě objevila kritika a také parodie na text písně, ale historie ukázala, že píseň je nadčasová a v srdcích lidí si našla pevné místo.
Na konci 2. světové války vznikly tzv. revoluční gardy, tedy ozbrojené jednotky, které se měly podílet na obnovení pořádku, a to zejména v pohraničí. Vznik revolučních gard a jejich činnost nám blíže popíší historici v pořadu Historie.cs.
První prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk měl představu, že nový stát nebude potřebovat armádu a že postačí jen milice či domobrana. Československý spojenec, Francie, však měl jinou představu a během své vojenské mise v republice ji prosadil. Československá armáda tak měla ve svých základech hodně francouzských prvků.
V polovině sedmdesátých letech se zdá, že normalizované Československo „zkrotilo" nezávislou kulturu. Následné počátky undergroundu, punku nejen ukázaly, že subkultura fungovala, ale došlo i k tomu, že se propojila se vznikajícím disentem. Výsledkem bylo prohlášení Charta 77.
Události Palachova týdne v lednu 1989 rozhýbaly situaci v Československu. Režim stále odolával a oponenty umlčoval vězením. Veřejnost v čele se známými osobnostmi se začala bouřit proti násilí a zatýkání a sepisovat petice, a to hlavně za propuštění Václava Havla, neboť to byla podmínka jakéhokoli dialogu státu a veřejnosti. Na nátlak společnosti byl Havel v květnu také propuštěn. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
Rok 1977 není jenom rokem Charty, ale i rokem provolání Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru, tzv. Anticharty. Kampaň proti disentu byla jedním z vrcholů normalizace. Mnozí představitelé tehdejšího veřejného života jejím podpisem deklarovali podporu komunistické straně a její politice. Jak svůj podpis někteří z nich vnímají po letech? Šlo to vůbec odmítnout? Podívejte se na reflexi zpěváka Michala Prokopa, novináře Karla Hvížďaly a hudebníka Františka Ringo Čecha.
12 813
722
4 388
1 219
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.