11:04
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Jedním ze symbolů odsunu německého obyvatelstva byl divoký odsun z Brna. Asi nejznámější je tzv. brněnský pochod smrti z konce května 1945. Podívejte se na mikrosondu do česko-německých vztahů v druhém největším městě republiky.
Československá republika nevznikla v roce 1918 najednou, ale postupně se rodila z domácího poválečného chaosu. Její hranice v dalších měsících a letech určovalo poválečné mírové uspořádání, její jednotlivé části se postupně připojovaly. S procesem byly spojeny mnohé problémy. Podívejte se na obraz poválečného budování první republiky.
První polovina devatenáctého století přinesla vedle modernizace zemědělství i počátky průmyslové výroby. Začaly vznikat malé firmy, z nichž mnohé díky svému umu a příležitostem vyrostly do rodinných firem, které se předávaly z generace na generaci. Jednou z nich byla i firma Ringhoffer, která začínala u cukrovarnických kotlů a v době své největší slávy vyráběla kolejová vozidla nejen pro země střední Evropy.
Rok 1977 není jenom rokem Charty, ale i rokem provolání Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru, tzv. Anticharty. Kampaň proti disentu byla jedním z vrcholů normalizace. Mnozí představitelé tehdejšího veřejného života jejím podpisem deklarovali podporu komunistické straně a její politice. Jak svůj podpis někteří z nich vnímají po letech? Šlo to vůbec odmítnout? Podívejte se na reflexi zpěváka Michala Prokopa, novináře Karla Hvížďaly a hudebníka Františka Ringo Čecha.
Jak se liší současnost a doba před rokem 1989 z hlediska přístupu k životnímu prostředí? Kritika československého normalizačního režimu se většinou soustředí na zločiny státní bezpečnosti, justice, či na otázky nesvobody projevu či pohybu. Devastace životního prostředí zůstává poněkud na okraji zájmu. Byla přitom tak rozsáhlá, že odborníci mluví o ekologické katastrofě, jejíž následky neseme dodnes.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.