11:04
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Jedním ze symbolů odsunu německého obyvatelstva byl divoký odsun z Brna. Asi nejznámější je tzv. brněnský pochod smrti z konce května 1945. Podívejte se na mikrosondu do česko-německých vztahů v druhém největším městě republiky.
V ukázce z dokumentárního filmu Lidové milice (2018) uslyšíte informace historiků o činnosti Lidových milicí a dále výpovědi dvou bývalých příslušníků této organizace. Milice vznikly na popud Komunistické strany Československa z jednotek závodních stráží a působily již od května roku 1945. Během nástupu komunistů k moci v roce 1948 měly za úkol zastrašovat politické protivníky a ozbrojeně zasáhnout v případě, že by se převrat nedařilo naplnit očekávanými prostředky. Na základě rozkazů KSČ v následujících letech zasahovaly při tzv. ochraně hranic nebo například proti studentům, sedlákům, církvi nebo demonstracím v souvislosti s měnovou reformou.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Svobodná československá republika neměla dlouhého trvání. Touha Slováků po samostatném státě byla veliká, a tak už na konci roku 1992 došlo k rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky. Pozitivní bylo, že rozdělení proběhlo klidně a bez násilí. Pouto mezi oběma národy navíc nevymizelo a Češi se Slováky k sobě mají nadále velmi blízko.
Roku 1937 přistálo na letišti Ruzyně první letadlo. Přiletělo z Piešťan a uvedlo tím pražské letiště do plného provozu. Ještě ve stejném roce letiště zavedlo spojení s mnoha evropskými městy, jako třeba Amsterdam, Vídeň nebo Moskva.
Praha zažila bombardování až v závěru války. Jedno z nejničivějších proběhlo v únoru 1945. Ve vzpomínce Zdeňka Boučka pro Paměť národa uslyšíte příhodu z Vinohrad, kdy zásah zasáhl i Gröbeho vilu a jejich dům. Jeho dědeček, který už nechodil do krytu, byl sice zavalen sutí, ale přežil a radoval se, protože nálet spojenců byl předzvěstí konce války.
13 863
776
4 739
1 346
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.