13:29
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Van de Graaffův generátor je stroj, který je schopen nahromadit a udržet ohromné množství náboje statické elektřiny na kovové kouli. Jak se chovají mýdlové bubliny nebo plamen v blízkosti Van de Graaffova generátoru? Na závěr je vysvětlena elektrostatická síla z pohledu mikrosvěta.
Víte, kde se na světě nacházejí ty nejpřesnější hodiny, podle kterých se řídí všechny ostatní? Hluboko v amerických Skalistých horách. Podle nich si řídí svůj čas všechny hodiny na světě. Jsou to hodiny atomické, které pracují na základě elektromagnetického kmitání atomů. Jsou tak přesné, že by potřebovaly 52 miliónů let, aby se odchýlily o 1 sekundu.
Na konci dubna 1986 začali technici jednoho z bloků jaderné elektrárny v Černobylu zkoušku. Jedna chyba za druhou vedly k tomu, že jaderný reaktor explodoval. Řetězová reakce se vymkla kontrole a s výbuchem se do ovzduší uvolnily tuny radioaktivních látek. Totalitní systémy v socialistických zemích se snažily tuto nehodu před obyvateli zatajit. Proč je neviditelné záření nebezpečné? A co vlastně o radioaktivitě vědci vědí?
Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů. Schválně si zkuste tipnout, proč se jim říká Krušné.
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v odborné přednášce přibližuje problematiku nakládání s radioaktivním odpadem a věnuje se také otázkám budování jaderných úložišť v České republice.
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v odborné přednášce přibližuje historii jaderné energetiky a štěpení jádra, konstrukci prvního jaderného reaktoru i vývoj stavby jaderných elektráren.
Čtvrtá generace jaderných reaktorů by měla být schopná recyklovat své jaderné palivo tak dlouho, dokud není zcela spotřebováno. Kolem druhé poloviny tohoto století bychom tedy měli mít k dispozici jaderné reaktory, které jsou levnější, bezpečnější a šetrnější k přírodě. Na jejich vývoji pracují současné malé pokusné jaderné reaktory. Studium účinků záření na nejrůznější materiály umístěné v nitru reaktoru umožní konstrukci elektráren budoucnosti.
Každé ráno bychom měli padnout na kolena a děkovat výrobcům elektřiny. Takto s nadsázkou glosuje Václav Cílek naši závislost na elektrické energii. Výroba elektrické energie v ČR v posledních 30 letech stála na spalování hnědého uhlí. Místo toho, abychom investovali do efektivnějších a čistších zdrojů energie, jsme přebytky energie vyváželi. Výhodné to bylo pro energetické firmy, nikoliv však pro naše životní prostředí, pro budoucnost české energetiky ani pro globální klima ohrožované emisemi skleníkových plynů. Česká republika se ke svým energetickým zdrojům ani k životnímu prostředí nechovala jako dobrý hospodář. Ztratili jsme desetiletí, která jsme mohli využít k promýšlení budoucí koncepce české energetiky.
Zhlédněte pořad o pozoruhodných biotopech, které vznikají na místech, kde se donedávna těžilo hnědé uhlí. Ukazuje, že pokud člověk přírodě poskytne čas a rozumně odstartuje rekultivaci těžbou zničených území, dokáže voda vyléčit i zdánlivě nezhojitelné šrámy a vrátit život do zdánlivé měsíční krajiny. Pojďte se s námi podívat na malé zázraky, které se dějí v narušené krajině právě teď.
Hmotnostní spektrometrie je analytická chemická metoda, která dokáže velmi přesně stanovit chemické složení látek i z nepatrných vzorků a koncentrací. V České republice byl první hmotnostní spektrometr sestaven v 50. letech v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. Tým Patrika Španěla vytvořil přístroj, který dokáže bezbolestně z dechu pacientů zjistit koncentrace stopových látek, jež mohou svědčit o tom, jakými nemocemi pacient trpí. Nebo třeba výzkum Michala Fárníka, který zase vytvořil zařízení, které umožňuje studovat částice, jež hrají důležitou roli v chemii atmosféry, například při vzniku ozonové díry.
Řečtí filozofové považovali za nejmenší nedělitelné částice atomy. Na přelomu 19. a 20. století byly ale objeveny částice elektron, neutron a proton. Nyní víme, že u těchto částic to také nekončí. Hadrony, mezi které patří proton a neutron, se skládají z trojce kvarků, kterou doplňuje stejný počet gluonů.
Tokamak neboli fúzní reaktor by se mohl stát energetickou budoucností lidstva. Není z něj radioaktivní odpad, mohl by být prakticky nevyčerpatelným a bezpečným zdrojem energie. Podívejte se na to, jak tokamak funguje. Na Zemi jsme ale zatím fúzní elektrárny postavit nedokázali.
Co všechno můžeme vidět 3D mikroskopem v kuchyni? 3D mikroskop poskytuje zajímavé pohledy na strukturu různých látek. Podívejte se, jak vypadá zvětšeně: dno hrnku, ostří nože, teflon, drátěnka, houbička, skořápka vejce, cukr, kmín, sypaný čaj a čaj v sáčku.
12 239
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.