04:00
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Pasáž o šumavských ledovcových jezerech a rašelinných jezírkách. Ukážeme si největší ledovcové jezero na Šumavě – Černé jezero –, které je zároveň i největším v České republice. Dozvíme se také, jak se jedno z původních šumavských jezer přetvořilo na rašeliniště.
Pořad přibližuje geologické zajímavosti, geomorfologii, přírodu a hrady Křivoklátska.
Pasáž přibližuje přírodní zajímavosti Slavkovského lesa – minerální prameny, rašeliniště, chráněné druhy rostlin, vývěry podzemních plynů.
Chodsko je historická etnografická oblast v okolí západočeského města Domažlice, která čítá cca 11 000 obyvatel. My se vypravíme na chodský bál, navštívíme Kozinovo muzeum v Újezdě, zúčastníme se nedělní bohoslužby v mrákovském kostele a připomeneme si bitvu u Domažlic i kult sv. Vavřince.
K Chodsku neodmyslitelně patří dudy. Pan Janovec, který se jejich výrobou zabývá už mnoho let, nám ukáže něco z procesu výroby tohoto hudebního nástroje. Podíváme se i do hudební školy, kde se hra na dudy vyučuje.
Kůrovec (lýkožrout smrkový) je přítomen téměř v každém lese a za normálních okolností napadá smrky starší šedesáti let, larvy kůrovce svými chodbičkami přetnou vodivá pletiva a stromy usychají. Když se přemnoží, nastává problém. Při boji s kůrovcem je důležité zakročit včas, aby nebylo nutné vytvářet rozsáhlé paseky/holiny.
V roce 1996 byl Lednicko-valtický areál zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Díky tomu se podařilo postupně opravit řadu památek a výrazně se zvýšil počet turistů z Česka i zahraničí, což vítají zejména hoteliéři a restauratéři. Negativní stránkou je zejména dopravní situace a omezený rozvoj obcí a podnikatelských aktivit v areálu. Přesto výhody zápisu památky do seznamu UNESCO převažují, areál se dočkal rekonstrukcí za více než 1 miliardu korun.
Kůrovcová kalamita přinesla do českých hospodářských lesů katastrofu. Jak docílit jejich obnovy? Odpověď může dát sama příroda. Lesům můžeme pomoci i tím, že necháme přírodu pracovat za nás.
Krajina potřebuje hospodáře, kteří s ní nakládají s respektem. Dříve se v krajině střídaly sady, louky, pastviny, pásy se zeleninou či obilím. Dnes jsou dvě třetiny orné půdy v ČR ohroženy erozí. Stát proto přistoupil k omezení maximální výměry souvislé plochy plodin. Farmář šetrný ke krajině však může jít ještě dál a vracet jí její původní ráz.
12 497
697
4 123
1 136
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.