04:00
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Pasáž o šumavských ledovcových jezerech a rašelinných jezírkách. Ukážeme si největší ledovcové jezero na Šumavě – Černé jezero –, které je zároveň i největším v České republice. Dozvíme se také, jak se jedno z původních šumavských jezer přetvořilo na rašeliniště.
Pořad přibližuje geologické zajímavosti, geomorfologii, přírodu a hrady Křivoklátska.
Pasáž přibližuje přírodní zajímavosti Slavkovského lesa – minerální prameny, rašeliniště, chráněné druhy rostlin, vývěry podzemních plynů.
Chodsko je historická etnografická oblast v okolí západočeského města Domažlice, která čítá cca 11 000 obyvatel. My se vypravíme na chodský bál, navštívíme Kozinovo muzeum v Újezdě, zúčastníme se nedělní bohoslužby v mrákovském kostele a připomeneme si bitvu u Domažlic i kult sv. Vavřince.
K Chodsku neodmyslitelně patří dudy. Pan Janovec, který se jejich výrobou zabývá už mnoho let, nám ukáže něco z procesu výroby tohoto hudebního nástroje. Podíváme se i do hudební školy, kde se hra na dudy vyučuje.
Navštívíme malé muzeum drezín v obci Čachrov na Plzeňsku a nahlédneme do historie jejich využívání. Nejcennějším exponátem muzea je drezína z roku 1851, kterou využívali drážní inspektoři. Kromě ní se v muzeu nachází ještě dalších devět strojů.
Rok 2002 a velká voda, kterou hlavní město stovky let nepoznalo. Jaké to tehdy bylo? V reportáži z roku 2017 k 15. výročí povodně z roku 2002 se podíváme do historie povodní v našem hlavním městě. A zjistíme, jak se k velké vodě váže hlava tzv. Bradáče.
Bezdružická lokálka je trať vedoucí z Pňovan do Bezdružic. Projíždí přes malebnou Tepelskou vrchovinu, přes přehradu Hracholusky až k minerálním pramenům Konstantinových Lázní. Její součástí je i most přes řeku Mži. Dráha byla slavnostně otevřena roku 1901. Velký význam má i v současnosti, ať už pro dojížďku do školy či zaměstnání, nebo rekreační účely.
Mokřady mají nezastupitelný význam pro zadržování vody v krajině, jsou domovem mnoha vzácných rostlin i živočichů. V Evropě však během posledních 100 let zůstala zachována pouze desetina rozlohy původních mokřadů. I v české krajině byly v minulosti mokřady vysušovány v rámci socialistické kolektivizace a zcelování polí. Zmizely jich statisíce hektarů. Nyní, při změnách klimatu, nám tyto produktivní ekosystémy zoufale chybí.
12 551
699
4 157
1 138
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.