11:40
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Legenda o praotci Čechovi, který přivedl svůj lid na horu Říp. V jejím okolí pak jeho následovníci nalezli nový domov a pojmenovali ho po svém vůdci – Čechy.
Za vlády císaře Karla IV. vzkvétá v českých zemích stavitelská činnost. V ukázce je zábavnou formou zachyceno, jak se za pomoci Petra Parléře stává z Prahy gotická metropole.
Popis života Karla IV. od jeho šestnácti let až do jeho smrti. Pořad popisuje jeho vládu i zakladatelskou činnost s důrazem na hrad Karlštejn.
Kupec Sámo úspěšně vede Slovany v boji proti Avarům a poté zakládá slavnou Sámovu říši. Později však musí čelit vojsku franského krále Dagoberta.
Popis života českého šlechtice Petra I. z Rožmberka, zasazení jeho činů do kontextu politických událostí tehdejší doby, především vlády krále Jana Lucemburského.
Osudy Jana Husa a Zikmunda Lucemburského jsou v české historické paměti vesměs známé. Ale jaký byl jejich vzájemný vztah? Jejich spor zcela nepochybně nebyl osobní, kostnický koncil měl primárně řešit papežské schizma. Podívejte se na debatu historiků, která jejich vztah uvádí do širších souvislostí.
Historie chebského hradu spadá až do 9. století, kdy na jeho území bylo slovanské hradiště. Když území připadlo v roce 1165 císaři Fridrichu Barbarossovi, nechal na ostrohu postavit románskou falc, z níž se do dnešních časů mnoho nedochovalo. Nejvýznamnější částí je bezesporu unikátní dvoupatrová kaple.
V minulosti čelili Židé z různých důvodů opovržení většinové křesťanské společnosti, z níž byli cíleně vyčleňováni. I proto byly poměrně běžnou součástí židovského života pogromy. Ten nejkrvavější se odehrál v Praze v roce 1389. Potřeba segregace židovské komunity vedla ve městech k vytváření ghett. Židé se sice sami spontánně sdružovali na jednom místě, nicméně od středověku pro ně existovala povinnost žít jen ve vyhrazených uzavřených čtvrtích.
Husitské hnutí (zejména pak tábority) nesymbolizují pouze války, ale např. i kolektivní samospráva společenství. Jedním z takových symbolů byly husitské kádě, do kterých nově příchozí odevzdávali své cennosti. K čemu byl nashromážděný majetek využívaný? Jak dlouho tento systém fungoval a se kterými městy je spojený? O tom nám více řekne odborník na husitské období Petr Čornej.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.