11:40
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Legenda o praotci Čechovi, který přivedl svůj lid na horu Říp. V jejím okolí pak jeho následovníci nalezli nový domov a pojmenovali ho po svém vůdci – Čechy.
Za vlády císaře Karla IV. vzkvétá v českých zemích stavitelská činnost. V ukázce je zábavnou formou zachyceno, jak se za pomoci Petra Parléře stává z Prahy gotická metropole.
Popis života Karla IV. od jeho šestnácti let až do jeho smrti. Pořad popisuje jeho vládu i zakladatelskou činnost s důrazem na hrad Karlštejn.
Kupec Sámo úspěšně vede Slovany v boji proti Avarům a poté zakládá slavnou Sámovu říši. Později však musí čelit vojsku franského krále Dagoberta.
Popis života českého šlechtice Petra I. z Rožmberka, zasazení jeho činů do kontextu politických událostí tehdejší doby, především vlády krále Jana Lucemburského.
Pořad formou scének, skečů, fiktivních rozhovorů a reportáží zachycuje příběh z Velké Moravy, kam v 9. století přišli dva bratři z řecké Soluně, Konstantin a Metoděj. S nimi jsou spojeny nejen základy křesťanství, ale i písmo a jazyk Slovanů.
"Na celém světě není tolik ticha, jako když sněží v Dolních Kounicích a probořenou střechou katedrály snáší se k zemi bílý sníh." Tak znějí verše básníka Jana Skácela. Odkazuje v nich k tajuplnému místu, totiž ke klášteru Rosa coeli v Dolních Kounicích. Jedná se o vůbec první ženský (premonstrátský) klášter na Moravě. Spolu s hercem Josefem Poláškem zjistíme, jaký význam dříve klášter měl a které události ovlivnily jeho nynější podobu.
Holašovice byly založeny už ve 13. století a dodnes tvoří ucelený soubor domů, který se od středověku téměř nezměnil. Můžeme tak obdivovat usedlosti kolem rozlehlé návsi s chlévy, maštalemi, sýpkami atd. Podívejte se na podobu vesnice našich předků, i když vizuálně průčelí statků doznala změn ve stylu tzv. selského baroka v druhé polovině 19. století.
V minulosti čelili Židé z různých důvodů opovržení většinové křesťanské společnosti, z níž byli cíleně vyčleňováni. I proto byly poměrně běžnou součástí židovského života pogromy. Ten nejkrvavější se odehrál v Praze v roce 1389. Potřeba segregace židovské komunity vedla ve městech k vytváření ghett. Židé se sice sami spontánně sdružovali na jednom místě, nicméně od středověku pro ně existovala povinnost žít jen ve vyhrazených uzavřených čtvrtích.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.