01:17
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Animovaný zeměpis zemí Evropské unie. Zábavnou formou předkládá fakta a pomáhá tak nejen dětem vytvořit si hrubou představu o tom, jak to v které zemi funguje. Dnes si společně poskládáme obrázek Rakouska.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Denně nákladovým nádraží na Žižkově projížděly stovky vagónů s nejrůznějším nákladem. Pravidelný provoz zde skončil v roce 2002. Nyní je v plánu na tomto místě vytvořit novou čtvrť, ve které by mohlo bydlet 20 tisíc lidí.
V rozhovoru s demografkou Českého statistického úřadu jsou představeny základní demografické charakteristiky týkající se populace ČR v roce 2020. Vedle vývoje počtu obyvatel se dozvíme základní informace o struktuře obyvatelstva dle pohlaví, věku a demografických rekordech.
Prohlédneme si baskické město Vitoria, které vzniklo již koncem 12. století. Zachovalé historické centrum tvoří středověké věže a renesanční paláce. Ulice jsou dodnes pojmenované po středověkých řemeslnících. Na řadě míst běžně najdeme pohyblivé chodníky pro usnadnění pohybu v kopcovitém terénu. Na předměstí se nachází mokřady chráněné Ramsarskou úmluvou.
Vypravíme se na ostrov Lewis a Harris ze skotského souostroví Vnější Hebridy, kde se vedle angličtiny mluví i skotskou gaelštinou. Seznámíme se s jednou místní rodinou a jejím životem. Poznáme také přírodní prostředí tohoto ostrova, k němuž neodmyslitelně patří ovce, z jejichž vlny se vyrábí slavný hebridský tvíd. Výroba této látky má svá specifická pravidla.
Kurdové jsou jeden z nejpočetnějších národů světa, kteří nemají vlastní stát. Kurdské oblasti díky postkoloniálnímu překreslování map najdeme roztroušené v několika zemích – od Arménie, přes Turecko, Sýrii, až po Írán. Pouze na severu Iráku si Kurdové nedávno vymohli autonomii.
Vzhledem k tomu, že Česká republika leží ve střední Evropě, naše počasí ovlivňuje řada tlakových útvarů, nejvíce však islandská tlaková níže a azorská tlaková výše, dále sibiřská tlaková výše s íránskou tlakovou níží. Meteoroložka Taťána Míková nám vysvětlí, jak přesně se činnosti těchto tlakových útvarů v našem počasí projevují.
Fotbalové mistrovství světa se v roce 1934 konalo ve fašistické Itálii. Itálie i Německo snily o společném finále, průběh samotného turnaje se pak snažili ovlivnit oba fašističtí vůdci Mussolini i Hitler. „Vysněné“ finále Itálie versus Německo se však nekonalo. V semifinále totiž Němci nestačili na československé fotbalisty, kterým podlehli před očima samotného Adolfa Hitlera 1:3. Finálový zápas Itálie : Československo patrně silně ovlivnil rozhodčí, který se před zápasem sešel s Mussolinim a během hry toleroval místy až brutální hru Italů. Po jednom z řady italských faulů padla i vyrovnávací branka Italů. Českoslovenští fotbalisté sice dosáhli historického úspěchu, ale zůstal jim pocit, že zlato jim bylo doslova ukradeno.
Za prameny levých přítoků Labe ve východních Čechách nás zavede Luděk Munzar. Budeme hledat prameny řek Loučné, obou Orlic – Tiché i Divoké, Metuje a Úpy.
Napřimováním toků jsme přišli o stovky a tisíce kilometrů říčních toků. Je těžké stanovit, kolik vody se takto ztratilo z naší krajiny. Zmizely říční meandry, slepá nebo dočasná ramena, lužní lesy, ve kterých se při povodních rozlévala voda, aniž by někomu škodila. Tyto škody na velkých tocích je těžké odstranit. Přesto to jde. Příkladem je lokalita Obelisk na Dyji.
12 550
699
4 144
1 137
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.