04:03
Pojďme se společně podívat, jak vlastně vzniká nádhera jménem vločka. Co ovlivňuje dokonalý tvar ledových květů? Mohou být na světě dvě vločky stejného tvaru?
Dnes budou Brďa zajímat kameny, horniny, krápníky, štěrk, oblázky, skály, kamenné stavby, základní kameny, krápníky nebo minerály. Dozví se třeba to, že i černé a hnědé uhlí jsou vlastně kameny a že beton je kámen vytvořený uměle. Použije barevné kamínky k tvorbě mozaiky.
Když děti učí telka! Pojďte si společně se staršími žáky na konkrétních příkladech ukázat rozdíl mezi živou a neživou přírodou. Budeme poznávat některé horniny a nerosty. Rozdělíme si přírodniny na živé a neživé.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 3. ročníku, jak koluje voda na naší planetě. K čemu nám slouží voda a je důležitá? Kolik vody se na Zemi nachází? Na tyto otázky si společně odpovíme. Také si na vodu zahrajeme, zkusíme se proměnit v kapičku vody a procestovat s ní celý její život.
V Čechách máme dlouhou sklářskou tradici. Přemýšleli jste někdy nad tím, jak sklo vzniká a co všechno je potřeba k výrobě takové obyčejné skleničky, kterou máme všichni doma? Pojďme se na to podívat.
Magnety jsou všude kolem nás, používáme je v elektronice, ale třeba i barvách. Nevěříte? Přesvědčte se ve videu z Wifiny, kde se dozvíte o magnetech mnohem víc.
Věděli jste, že u nás najdete největší skalní most v Evropě? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Seznámení s vybranými přírodními zajímavostmi České republiky. Pasáž se tematicky zaměřuje na zvětrávání v krajině (na příkladu kamenného moře), pozůstatky dávné sopečné činnosti na území Čech (výrony sopečných plynů), na památná místa a stromy, ale i na jeleny a jejich paroží.
Robůtek Kit a pan Baterka využijí na své cestě mořské proudy. Silné proudy je ale rozdělí - zatímco Kit pluje na sever k ledovcům, pan Baterka pluje teplým proudem zpět na kosmodrom. Jak to dopadne? Více o mořských proudech se dozvíte ve videu z Kosmixu: Pod hladinou.
O předpověď počasí se pokoušel už Aristoteles, ale bez přístrojů mu to moc nešlo. Velký pokrok přineslo 17. století a vynálezy barometru a barografu. Od roku 1950 se v meteorologii používají i počítače. A co bylo dál? Dozvíme se také, co je přesně počasí. Co dnešní meteorology zajímá a jak to zjišťují? Na jak dlouho dopředu dokážou říct, kam se bude počasí ubírat? Jak odhadnout, jak bude, a jak to zjistit přesně, vypátrala Verča v tomto dílu Wifiny.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.