02:41
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
V srpnu 1945 uskutečnily USA svržení dvou atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki. Bylo to poprvé, co byla tato moderní a účinná zbraň použita, přestože nikdo nedokázal předpovědět následky. Přes 70 tisíc lidí v Hirošimě zemřelo okamžitě, do konce roku pak dvojnásobek na následky. Stejný scénář následoval o tři dny později v Nagasaki. Velký počet obětí však pohnul Japonsko ke kapitulaci, která byla stvrzena podpisem 2. 9. 1945. Druhá světová válka definitivně skončila.
Pasáž detailně popisuje způsob spáchání sarajevského atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu. Atentát v Sarajevu je považován za jednu z příčin první světové války.
Na počátku 20. století je jasné, že svět potřebuje nové hranice. Čeká se jen na záminku či něčí chybu. Ta přichází v létě roku 1914 na Balkáně. Rozbuškou je neuvěřitelně zpackaný atentát, který se nakonec uskuteční vlastně náhodou...
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Pořad krátce vysvětluje, co to byly sovětské gulagy neboli koncentrační vězeňské tábory a jak a proč tato zařízení vůbec vznikla. K čemu sloužila a jaké problémy měla řešit. Co vlastně znamená zkratka gulag? Jaké byly kruté osudy odsouzených?
Evropa je po krátké době opět ve víru změn, které hýbou celým kontinentem. Moskva se stává střediskem mezinárodního revolučního zápalu a to přitahuje mnoho mladých bojovníků za svobodu a intelektuály z celého světa.
S úmrtím královny Alžběty II. na podzim 2022 se opět vynořila otázka zrušení britské monarchie. Jak by to šlo provést, se dozvíte v krátkém videu.
Spisovatel Pavel Kohout vypráví o událostech, které následovaly po přelomovém XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, kdy padl Stalinův kult, a o tom, jak na ně reagovaly české osobnosti. Pro Pavla Kohouta to byla chvíle, kdy se musel postavit faktu, který tušil, ale odmítal ho vidět, stejně jako spousta jeho vrstevníků. Jak se z té kaše on a jeho přátelé dostali? Pasáž je doplněna o dobová videa a ukázky z tisku.
Gestapu se na území Protektorátu Čechy a Morava dařilo velice úspěšně rozkrývat odbojovou síť. Tato organizace působící již dávno před válkou měla svá pravidla a metody, jak od zatčených získat informace. Nebylo to pouhé bití, ale různé psychologické nátlakové metody.
12 686
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.