02:55
Vybraná pasáž z pořadu Studio 6 u příležitosti výročí narození Dante Alighieriho uvádí tohoto florentského básníka a politika druhé poloviny 13. století, který je považován za otce moderní italštiny. Historik Jan Stejskal představuje nejen autora, ale i jeho nejznámější dílo Božská komedie, jehož věhlas přetrvává dodnes. Proč musel strávit větší část svého života v exilu mimo svou milovanou Florencii? Jakou roli v jeho díle hrají křesťanské a antické symboly?
Místo italské ulice autoservis? Sluha dvou pánů o 300 let později. Režisér Tomáš Svoboda řekl, že hru Sluha dvou pánů přepsal natolik, že už ji musel přejmenovat, i když kostra příběhu zůstává stejná. Vybraná pasáž představuje originální zpracování legendární inscenace, jejíž hlavní roli v Národním divadle ztvárnil Miroslav Donutil. Goldoni po ostravsku je jako jízda na horské dráze. Reportáž je simultálnně tlumočena do znakového jazyka.
Komedie Carla Goldoniho patří mezi celosvětově nejoblíbenější dramatické texty. Od konce války dodnes byla v českých divadlech uvedena v celkem 74 nastudováních. Po dvaadvaceti letech a šesti stech reprízách se i přes enormní zájem diváků naposledy do kostýmu Truffaldina oblékl herec Miroslav Donutil a převtělil se tak do role vychytralého a věčně hladového sluhy. Oblíbený divadelní herec vzpomíná na své kolegy, režiséra a hovoří o tom, co to pro něj znamená životní role.
V roce 2016 zemřel italský spisovatel, filozof a jeden z nejvýznamnějších představitelů postmoderny Umberto Eco. V ukázce se hovoří o jeho díle a životě a sám spisovatel mluví o psaní a svém posledním románu Nulté číslo.
Knižní svět láká k četbě románu, který zvítězil v anketě Lidových novin Kniha roku 2011. Román přeložený Jiřím Pelánem vypráví o možných okolnostech vzniku podvodného spisu Protokolů sionských mudrců a nejen tímto motivem se stává varováním před konspiračními a nenávistnými teoriemi. Přibližuje nám atmosféru, ve které dochází v Evropě k masivnímu nástupu antisemitismu ve druhé polovině 19. století. K formální i obsahové stránce působivého románu spojeného se Starým židovským hřbitovem na pražském Josefově hovoří romanistka Alice Flemrová.
Umberto Eco byl považován za jednoho z nejvýznamnějších autorů postmoderny. V rozhovoru se dozvíme, jaký měl on sám názor na postmodernu a dále nám překladatelka Alice Flemrová zodpoví, jaké jsou postmoderní rysy v Ecových dílech.
Shakespearolog, profesor anglistiky a překladatel Martin Hilský hovoří o svých prvních překladech, důležitosti rukopisu překladatele, osobním vkladu překladatele do díla, aktualizaci a obtížnosti překladu.
Vyprávění o tom, do kolika jazyků už byla Bible přeložena. Podle křesťanů tato kniha spojuje lidi s Bohem a se sebou navzájem, což je opakem rozdělení, ke kterému došlo při stavbě Babylonské věže.
Poprvé na českém jevišti může divák vidět dramatizaci známého románu švýcarského autora Maxe Frische Homo Faber. Dokáže si cynik a zároveň racionálně uvažující člověk jako Walter Faber poradit s city?
U nás málo hraná komedie, jejímž centrem je dámský módní doplněk, vějíř, byla zinscenována Divadlem F. X. Šaldy v Liberci. Režisér Vít Vencl obsadil do rolí většinu svého souboru: Tomáše Impseila, Veroniku Korytářovou, Martina Stránského a Václava Helšuse.
Shakespearolog a překladatel Martin Hilský v rozhovoru s herečkou Taťánou Medveckou interpretuje hru Macbeth od Williama Shakespeara. V čem se zásadně liší od Hamleta? A proč je tahle tragédie tak krátká? Na čí počest byla napsána? Hilský hovoří o motivu času a čarodějnic a zmiňuje dále charakteristiku postavy Macbetha a kontext vzniku hry. Pasáž obsahuje ukázky z divadelního představení hraného na Letních shakespearovských slavnostech na Pražském hradě.
V reportáži hovoří překladatel Bretonova a Soupaultova díla Magnetická pole Petr Král. Následuje rozhovor se spisovatelem Jaromírem Typltem o časopisu Analogon a o uměleckém směru surrealismu.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období nástupu komunismu u nás a jeho vliv na tvorbu Národního divadla. Také pojednává o osudech některých českých herců, divadelních režisérů a dalších postav, které byly součástí Národního divadla.
Pasáž z dokumentárního pořadu Cesta intelektuála k popravišti pojednává o cestě Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic přes Alpy do Itálie, po Středozemním moři do Svaté země a Egypta a odtud zpět do Evropy. Knižní zpracování cesty se ve své době stalo nejčtenější knihou mezi měšťany a šlechtou.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.